Petr Gratias - @ 24.08.2011 | #

Brněnský zpěvák, skladatel a hráč na klávesové nástroje Oldřich Veselý přichází v těchto dnech s novým albem Restart, vydaným labelem DISK Systems.
Pro posluchače, který nesledoval Veselého umělecké osudy po roce 1990, bude album svým hudebním pojetím, ale i soundem určitě překvapením.
Úvodní skladba Bylo nebylo začíná důrazným bubenickým nástupem a rockovým riffem s řeřavou elektrickou kytarou. Veselý překvapí jako raper (!) v tajemném šepotu a hned potom vnímáme jeho rozevřený mírně odřený tenor, který má pořád stále dostatek pružnosti a výrazové přesvědčivosti. Dej mi napít z pera Pavla Vrby má svou osobitou pijáckou poetiku. V mezihře se blýskne Petr Krkavec kratším kytarovým sólem, kterým nijak neexhibuje, ale dodává skladbě patřičný výraz, společně s přesvědčivými vokály Avokada. Třetí skladba Pomsta je osobitým derivátem funku s výraznou podporou šlapající rytmiky bubeníka Pavla Břízy a baskytaristy Dalibora Dunovského. Elektronické kouzlení kláves v mezihře se zajímavě propojuje s kytarovými party. Vrba zde deklaruje méně košatou poetiku, která však neztrácí nic ze své vibrační schopnosti.
Ježíšek je skladba, která příznivce moravského artrockového věrozvěsta překvapí – vsadilo se zde na přímočarost a sdělnost bez zbytečných příkras a ironický nádech nad současným vnímáním vánočního kultu očima dnešního konzumenta.
Skladba Na sever! nám nabízí velké téma, která nám Veselého představí v konturách, které od něho pamětníci očekávají. Bohatě proaranžované pojetí se nese prostorem do nekonečna včetně plastických tónů kytar a sonického šumění. Velmi silná záležitost, věnovaná legendárnímu dobrodruhovi Stevu Fossetovi vás prorezonuje nejen díky interpretaci, ale i Huvarovu textu.
Z úplně jiné kategorie je píseň Líp než psát pár vět, která velmi nekompromisním způsobem komentuje stav a situaci na domácí politické scéně. Rocková přímočarost s raperským odérem se vám zařízne do uší drsným, poezie zbaveným textem Aleše Hrbka, výmluvně končící splachováním WC. Hezká píseň přináší zklidnění, nekomplikovaností danou čitelnou jednoduchou melodií s melancholickým nábojem a s epickým příběhem o mezilidském vztahu.. První jarní den je ovšem vypreparovaný funk se zajímavým aranžmá aplikované instrumentace se sborovým přínosem Avokada. Výtečná rytmika, kde Břízovy šlapající bicí a Dunovského pregnantní basy dodávají skladbě správnou transfúzi energetického potenciálu.
Melancholicky znějící téma nám přivolá artrock starých časů za aplikace synthesizerů a Pavoučí síť vás pevně obejme jako nekonečné harmonické předivo, které získá uprostřed mezihry výraznější rockové kontury. Nápadně emocionální hudební téma dovedené na pokraj dokonalosti s razantním rytmickým závěrem. Blues pro můj den se na albu objevuje v nové současněji znějící verzi (navzdory té z r. 1985). Expresivní Veselého vokál se opírá o výtečný Vrbův text, ale také o Třešňákovu stylovou harmoniku. Kdo je tu king???? překvapí drsnou zemitostí a písňovou formou ve šlapavém pojetí a rovněž Huvarova poetika je tu obnažena na dřeň.
Skladba Sunrise začíná kontemplativním úvodem na klávesy a důraznými rytmickými akcenty. Melodická linka je relativně přímočará, ale aranžmá do ní vkládá zajímavé harmonické výrazivo a zvukové imprese evokující ranní rozbřesk s rytmickými postupy jako u world-music, s mírně gabrielovským nátiskem.
Jako bonus byla připojena skladba Malý princ, která byla zkomponována pro divadelní představení. Nádherná nosná melancholická mollová kompozice. Skutečný majstrštyk, který patří ve Veselého kariéře k tomu nejlepšímu, co kdy napsal.
Jak autor přiznává, každá píseň je jakýmsi příběhem se kterým se jako tvůrce intimně ztotožňuje. Prvotním záměrem bylo vytvořit projekt zbavený rozsáhlých instrumentálních ploch a patosu a nabídnout vlastním životem poučené nicnepředstírající reflexe s výstižnými textovými obrazy. Pochvalu zaslouží i grafický design bookletu Jaroslavy Cábové. Album lze přivítat jako osobitý kreativní počin zralého tvůrce.
Uděluji čtyři hvězdičky.

yngwie3 @ 04.09.2011 17:30:54 | #
to Petr Gratias
Ďakujem Peter a pevne verím, že brnenská rocková scéna sa takýmto sposobom dostane viac do povedomia širšieho publika, pretože si zvýšený záujem zaslúži.
Mimochodom, vedieť že sa na Špilbergu koná Tebou spomenutá akcia, naplánoval by som si cestu do Brna skor a mohol som sa jej zúčastniť. To som sa ja čudoval prečo, keď som vyšiel spolu s manželkou hore na Špilas, je na hlavnom nádvorí toľko stoličiek a pódium. Už viem prečo :o) Ak by sa znova konalo niečo podobné, daj prosím prostredníctvom týchto stránok vedieť. Ja osobne pojdem rád, pretože s manželkou Brno milujeme.
Vopred ďakujem.