horyna - @ 10.05.2019 | #

Guilt Machine jsou jedním z mých posledních horkých objevů, na které jsem narazil díky vsazené skladbě tu, v naší hitparádě přispěvatelem (mě blíže neidentifikovatelným) Mirkem. Tímto mu vzdávám hold a velké díky.

Osoba Arjena Lucassena je mi známá, ale jeho projekty, hlavně Ayreon si mé srdce nikdy nezískali. O existenci GM jsem vzdáleně věděl, avšak vůbec netušil, že jím bude až tak geniální dílo. To si získalo mé srdce takřka ihned, a jeho ne-úplně typický progresivní rukopis jsem rozdýchával docela dlouho.

Vše, celé kouzlo tohoto alba je v atmosféře. Tu se povedlo Arjenovi nastínit, vlastně co to říkám, dokonale vystavět z moderních zvukových prefabrikátů, a její space kouzlo má neuvěřitelně působivou sílu a tah.

Deska je naprosto vyrovnaná, avšak nad zdejší vyšší stupeň geniality vystupuje přec jedna mega skladba, píseň číslo dva, Leland Street. V té je už tak nadpozemsky se vznášející hlas zpěváka Jaspera Steverlincka umocněn géniem okolní hudby, mezi kterou je posazen v nedostižně oduševnělé formě. Při jejím poslechu a ve spojitosti s různými obzvlášť dojemnými představami, vám budou slzy stékat po tváři samovolně a bez vašeho zavinění. V té muzice je tolik citu a emocí, že by naplnili několik horkovzdušných balónů a pořád by vám zbyla ještě slušná zásoba.

Toto dílo nemá žádného přímého nástupce a možná je to tak dobře. Genialita svého autora dokáže líbat po celý jeho život jen žřídka kdy, a u kolébky Guilt Machine stála v pozoru a v celé své nahotě.

Pegas @ 10.05.2019 14:47:55 | #
V řazení podle stylu bych viděl největší problém. Mně připadá nejvýhodnější podle abecedy a nechat v polici nějakou rezervu na posuny, nebo to občas přeskládat. Já to mám teď provizorně úplně blbě v komínkách položených na skříni, protože jsem zrušil police, kam už se to stejně nevešlo a nějak ještě nedošlo na nové. V tom něco hledat je někdy na delší dobu, když to musím přerovnávat a ještě dávat pozor, aby mi to nepopadalo a ještě pak dojdu na konec a zjistím, že musím znovu, protože jsem pžehlédnul to, co hledám :-) Většinou si nechávám nějakou dobu bokem pohromadě nově zakoupená CD, jenom je rozdělím na novinky a na starší desky a až třeba po roce je zařadím.

Jinak Guilt Machine znám od vydání, i když jsem to nejdříve trochu podezíral ze sázky na jistotu a vydání něčeho levnějšího než Ayreon se spoustou hostů. Je to typický Lucassen, ale s novým hlasem a hlavně atmosférou.