Bill Pleška - @ 09.04.2011 | #

Pink Floyd je vlastně takový art-rockový pop, velmi okázalý art-rock pro masy. Hudba zaujatá svou vlastní uměleckostí, v níž občas zvítězí forma nad obsahem. Kdybychom z alba Dark Side of the Moon vypustili všechny ty přidané zvuky, bušení srdce, útržky rozhovorů, zvonění budíků a podobně, zůstal by nám sympatický, chytlavý bigbít, ale žádné velké art by se asi nekonalo. Nemohu se zbavit dojmu určité povrchnosti, předstírání větší hloubky, než tam doopravdy je. To ale nemíním nijak pejorativně, vlastně mi to totiž vůbec nevadí - jedná se o vynikající, bezvadnými nápady nabité dílo a plně si zaslouží pět hvězdiček. Jen takové superlativy jako "nejlepší hudba vůbec" by se podle mého názoru neměly používat vůbec, nejen v tomto případě.

Cossack @ 10.04.2011 19:20:16 | #
Ze všech názorů, co tu zazněly, mi je nejbližší Palův, a vlastně i Branův...
Pokud je skladba opatřena textem, je tento její nedílnou součástí a nutně ji ovlivní. Jistě, hudbu nezmění, ale vyznění té skladby ano. A pokud je text kvalitní, pak posouvá i muziku o kus výš; podobně ji, v opačném případě, sráží...
Pokud tedy posluchač sdělení textu nerozumí, je o ně buď ochuzen, nebo je ho ušetřen.
(I obráceně platí, že kvalitní text může shodit „hloupá” písnička.)
Pravdou je, že taky záleží na stylu; asi by nepasoval nejlíp nějaký „zadumaný filozofický” text k rock’n’rollu, podobně by dobře nepůsobil „popěvek o sobotní pitce v baru” třeba u artrockové mnohaminutové kompozice...
Aspoň já to takhle vnímám, i když všem, kteří dokáží oddělit text od hudby, to přeji a trochu i závidím. ;-)