Pink Floyd - The Dark Side of the Moon (1973)
Reakce na recenzi:

Pink Floyd je vlastně takový art-rockový pop, velmi okázalý art-rock pro masy. Hudba zaujatá svou vlastní uměleckostí, v níž občas zvítězí forma nad obsahem. Kdybychom z alba Dark Side of the Moon vypustili všechny ty přidané zvuky, bušení srdce, útržky rozhovorů, zvonění budíků a podobně, zůstal by nám sympatický, chytlavý bigbít, ale žádné velké art by se asi nekonalo. Nemohu se zbavit dojmu určité povrchnosti, předstírání větší hloubky, než tam doopravdy je. To ale nemíním nijak pejorativně, vlastně mi to totiž vůbec nevadí - jedná se o vynikající, bezvadnými nápady nabité dílo a plně si zaslouží pět hvězdiček. Jen takové superlativy jako "nejlepší hudba vůbec" by se podle mého názoru neměly používat vůbec, nejen v tomto případě.
Filozof @ 11.04.2011 09:25:25 | #
Týýýý woe, takovejch písmenek přes víkend!!
Bill Pleška:
Moc nechápu (nezdůvodnil jsi), kde vidíš tu povrchnost a malou uměleckost desky. Můžeš osvětlit?
Co se týče mas - máš pravdu v tom, že deska je vynikající a zároveň (jako jedna z mála z těchto oblastí rocku) i široce masově přijatá. A i když víme a milionkrát z dějin máme ověřeno, že žebříčky ovládají většinou shity, vyskytnou se občas výjimky. A proto NELZE zpětně odvozovat, že deska je (musí být) slabá, když ji přijaly davy.
Pokud jde o uměleckost textu - víme, že autorům šlo o poměrně závažné poselství a podařilo se jim ho netriviálně předat. Co je méně povrchní?
Pokud jde o zvuky kasy, rádia a podobné, tvoří minimální plochu desky a většinou jen uvozují či končí skladby. Vkusně a zajímavě, ale rozhodně ne nepostradatelně. Zcela jistě by skladby bez nich nebyly o nic slabší.
“...sympatický, chytlavý bigbít...” je snad neantagonističtější charakteristika desek PF, která se dá použít. :-) Máš právo na netypický názor, ale pro mne hluboká, niterná a hloubavá hudba PF je pravým opakem “sympatického, chytlavého bigbítu”. Můžeš tedy Ty napsat, jaká hudba je podle Tebe dost hluboká a umělecká, když ne PF?