Bill Pleška - @ 09.04.2011 | #

Pink Floyd je vlastně takový art-rockový pop, velmi okázalý art-rock pro masy. Hudba zaujatá svou vlastní uměleckostí, v níž občas zvítězí forma nad obsahem. Kdybychom z alba Dark Side of the Moon vypustili všechny ty přidané zvuky, bušení srdce, útržky rozhovorů, zvonění budíků a podobně, zůstal by nám sympatický, chytlavý bigbít, ale žádné velké art by se asi nekonalo. Nemohu se zbavit dojmu určité povrchnosti, předstírání větší hloubky, než tam doopravdy je. To ale nemíním nijak pejorativně, vlastně mi to totiž vůbec nevadí - jedná se o vynikající, bezvadnými nápady nabité dílo a plně si zaslouží pět hvězdiček. Jen takové superlativy jako "nejlepší hudba vůbec" by se podle mého názoru neměly používat vůbec, nejen v tomto případě.

Filozof @ 11.04.2011 09:43:31 | #
K textům 2:
Někdo tu zmínil folkaře. Upřímně řečeno, dlouhé roky o problému přemýšlím. Z druhé strany vzato, jde často totiž o zpívající básníky. Jde o to, předat text (vážný či humorný) a z důvodů možnosti propagace ho podbarvit hudbou (na čtenou poezii by se davy nehrnuly). U Jahelky jde o humor a prajednoduchý akordický doprovod - často si u skladeb velmi podobný - skutečně není moc důležitý. A takto můžeme pokračovat - zvyšovat podíl hudby a snižovat podíl slova - Nohavica - Radůza - až dojdeme k Hegerové a šansonu - kde jde o jakési hudební polodivadlo a text je skutečně podstatný pro chápání hudby a opačně. A totéž (asi) platí pro francouzské šansoniery. I proto se mi asi nikdy nelíbili - neumím francouzsky.
Čili - skutečně zásadně záleží na hudbě, o které mluvíme. Hudba, založena na funkcích, které dle výzkumů silně působí na lidský mozek přímo (jisté rytmické vzorce, určité harmonické skoky...), text pro působivost neotřebuje. Dokonalé básně nepotřebují hudbu. To uprostřed (méně přímo působivá hudba a méně povedené básně-texty) si pomáhají funkcemi z “druhého břehu”, aby dohromady působily dvojmo - snad tedy v souču více.
Hudba PF pro mne texty nijak nepotřebuje - je natolik silná že maximálně působí bez nich.