Bill Pleška - @ 09.04.2011 | #

Pink Floyd je vlastně takový art-rockový pop, velmi okázalý art-rock pro masy. Hudba zaujatá svou vlastní uměleckostí, v níž občas zvítězí forma nad obsahem. Kdybychom z alba Dark Side of the Moon vypustili všechny ty přidané zvuky, bušení srdce, útržky rozhovorů, zvonění budíků a podobně, zůstal by nám sympatický, chytlavý bigbít, ale žádné velké art by se asi nekonalo. Nemohu se zbavit dojmu určité povrchnosti, předstírání větší hloubky, než tam doopravdy je. To ale nemíním nijak pejorativně, vlastně mi to totiž vůbec nevadí - jedná se o vynikající, bezvadnými nápady nabité dílo a plně si zaslouží pět hvězdiček. Jen takové superlativy jako "nejlepší hudba vůbec" by se podle mého názoru neměly používat vůbec, nejen v tomto případě.

Filozof @ 11.04.2011 09:50:21 | #
Pleška - dodatek
Přijatelnosti pro masy se tady Floydům podařilo dosáhnout tím, že dokázali předat do hudby strašně moc vřelého citu, kterým zasáhli posluchačská srdce. Jejich táhlé, dlouhé plochy a kouzelné tóny doslova otevírají duše. A to je moc moc vzácné. Nedá se to naučit, napodobit, vykalkulovat. Prostě to mají dané, že to tam umějí předat. Proto nikdo jiný, i když bude skládat hodně podobně, to nemusí dosáhnout. A srdce mají lidé asi většinou podobná, proto jich to zasáhlo tolik. A proto také ve všech anketách mezi širokým obecenstvem mají osobně nejraději Wish You Were Here - i když kritika ne. Oni ji totiž nehodnotí, ale nechávají na sebe působit.
Netřeba dodávat, že tento důvod k masové oblibě je o poznání kladnější, než kalkul na výdělek...