Deadmonkey - @ 08.01.2010 | #

Nejlepší album žánru, stylu i hudby. Takovéto dílo se podaří vytvořit jednou za dvěstě let a musí k němu být dosaženo ideální konstelace hvězd, planet a kdo ví čeho ještě. K takové události došlo roku 1973 a do dnes nebyla překonána. Esence naprostého hráčského mistrovství, skladetelské geniality, básnické brilance a revolučního technického zpracování. Nerozepíšu se o skladbách ale o přínosech jednotlivých lidí, které považuju za významné:

Roger Waters: Jeho nápady a smysl pro velkolepost postavily princip tohoto alba. Všechno to přitom vypadá tak jednoduše a elegantně. Navíc obdivuju jeho textařský um: "Sun is the same, in the relative way but youre older, shorter of breath one day, closer to death." Jenom toto je prostě něco co Vás donutí přemýšlet o samotné podstatě života navíc podtržené sóly a kytarovým doprovodem

Davida Gilmoura: Tady není co řešit, naprosto perfektní výkon. Sólo v Time je prostě dechberoucí.

Richard Wright: Za svého života opomíjený po smrti opěvovaný. Na tomto albu dokázal takřka neviditelnou prací definovat zvuk "klasických" Pink Floyd

Nick Mason: Sólo v Time. Nemám slov...

---------
Dick Parry: Us And Them - saxofonové sólo - nádhera
Clare Torry: Great Gig in The Sky.
Hipgnosis: Obal - snad nejlepší co jsem kdy viděl
Tým Abbey Road - technické zpracování je naprosoto špičkové

Co dodat? Snad jenom s trochou nadsázky: Kdo si dodnes neposlechl Dark Side Of The Moon, jakoby nežil :)

Filozof @ 09.01.2010 12:32:14 | #
Mimochodem si všimni, kolik recenzí tohle album tady má. Asi každý považuje za nutné se k němu vyjádřit. :-) To bývá znakem opravdu silných alb.
Napsat o čemkoliv, že je to nejlepší album hudby vůbec je hodně silná káva. Přesto si myslím, že u tohohle tím nikoho nenaštveš. Věřím, že do své TOP ten ho dá skoro každý.