Kerim Krušnohorec - @ 26.08.2012 | #

. . tak na tohle album jsem četl několik hrozných recenzí. Tím jsem se však jen ujistil v tom, že napsat recenzi na hudební dílo (a vlastně ne jen na hudební) je v podstatě příliš zavádějící, jelikož vychází vždy z vlastních vnitřních pocitů, určitého rozsahu znalosti historie, šíře rozhledu v dané oblasti atd.. Jsem hudební ´kmet´ zasažený hard rockem, blues rockem a psychedelií. I já musím přiznat, že právě Manowar mne, až snad na první album, nijak neoslovil. Přesto mám jejich kompletní diskografii a při poslechu již úvodní skladby nového alba se mi vybavilo jejich právě první Battle Hymns z r. 1982. Po mnoho letech působení této kapely mne jejich hudba pohladila na duši. Mám pocit, že návrat k původnímu zvuku kapely je zdařilý. Žádná symfonie, žádné jiné rušivé zvuky, čistý tvrdý rock. Mne toto album nadchlo i přes to, že nejsem ´manowarista´. A zasáhlo mne natolik, že jsem hned oprášil a poslechl i jejich první LP. Manowar v mé sbírce tímto albem postoupil opět o několik příček výše.

Cossack @ 26.08.2012 12:00:52 | #
Nedalo mi, abych si album také neposlechl (a to několikrát), přece jen jsem měl MANOWAR v 80. letech hodně rád…
Souhlasím, že "The Lord Of Steel" je lepší nahrávka, než ta předešlá, ale to je asi tak všechno. Žádné nové nápady, nic výraznějšího, co by upoutalo, nebo přesvědčilo, že je lepší sáhnout po tomto počinu, než po kterémkoli z let 80. (případně 90.).
Snad jen, a to vskutku nemuselo být, kapelník a hlavní mozek kapely Joey DeMaio podělal zvuk své baskytary natolik, že ve většině skladeb zní jako souvislé chrčení setrvačníku či rozbitého motoru; přitom to bývala jedna z hlavních deviz skupiny (já tu basu miloval)!
Nula bych nedal, ale tři hvězdičky jsou příliš…

P. S.
S debutem, který byl opravdu hodně rockový a byl značně cítit i vlivem KISS (což není výčitka, jen konstatování), nemá tato nahrávka – docela nudný metal – takřka nic společného.