Threshold - March Of Progress (2012)

Reakce na recenzi:

john l - 5 stars @ 15.09.2016 | #

Návrat Damiena Wilsona přinesl do Threshold čerstvou krev a velkou chuť skládat, tvořit, koncertovat i pokořit nové cíle. Ze začátku jsem byl trochu skeptickej, protože jeho předchůdce jsem si hodně oblíbil a singl v podobě Staring at the Sun mě z počátku příliš nepřesvědčil. První poslech voňavýho novýho cd se proměnil v naprotej úžas a s otevřenou pusou, jsem pak vnímal každou notu alba, které mě doslova smetlo z povrchu zemského. Deska se skutečně povedla, sedí tu každá nota, neměnil bych jedinou skladbu, panuje tu dokonalost, atmosférická podmanivá potemnělost, hráčská ekvilibristika a Wilson do toho jde s chutí a naplno.

Melodie otvíráku Ashes se mě pevně zakousnou do trenclí a ne a ne se jich pustit, v refrénu už mají dokonale buldočí stisk. Ve dvojce Return of the Thought Police se už pracuje s atmosférou pomocí zbraní u Threshold dobře známých. Je to epický rozměr akustických kytar, které do ovzduší přinášejí šeravou příchuť. Singl Staring at the Sun vyznívá dokonale a na poměry kapely nezvykle hitově. Dokonalý zážitek umocní čtverka Liberty Complacency Dependency progresivní hvězda silných ambicí. Prostředí temnoty navozují další položky, našlapaná oblíbenkyně Colophon i další kus The Hours. Baladické náměty a jistou zpěvnost čerpá That's Why We Came , oproti tomu metalově riffová Coda na to jde pěkně od podlahy a přenáší chuťový apetit přímo na svého strávníka. Vícerozměrný, desetiminutový kolos Rubicon kolekci uzavře, ovšem chyba lávky mám tu ještě bonus v podobě Divinity, která se za svými předchůdci nemusí vůbec krčit.


 

horyna @ 16.09.2016 11:13:56 | #
Někdy kolem roku 1996/1997 jsem si tak jednou zase vyrazil do matičky Prahy na nákupy, samozřejmě ne oblečení ale stříbrných kulaťáčků a v jednom obchoďáku s muzikou (za ob. domem Kotva, teď je tam možná ještě půjčovna) mi prodavač doporučil desku Wounded Land (recenze na ni kdysi ve Sparku byla), nevěděl jsem do čeho jdu, ale spokojen jsem byl. P. Hanzlík měl v Gung ho na Národní třídě (jak se jen ten bar jmenuje) i Extinct I. a za několik dnů byl i on součástí sbírky, ale úplně se mi tenkrát nelíbil, pamatuju na skladbu Virtual Isolation. Myslím Rock kafé je ten bar:-)


Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0113 s.