Petr Gratias - @ 23.10.2012 | #

Pravděpodobně budu jediný (kromě OHNOTHIMAGENA), kdo se bude zabývat recenzí tohoto alba.
Je to experimentální album v každém slova smyslu.
Není zde prakticky žádná standardní hudba.
První strana alba obsahuje jedinou "skladbu"
JOHN AND YOKO.
Je to záznam průběhu jejich svatební noci. Zjednodušeně řečeno od milostné předehry, přes koitus, až po doznívání celého aktu. Nechybí ani zvuk tepotu lidského srdce. Pro poslech ve stereu při zatemnění v pokoji je to nezapomenutelný vjem, který se vám vryje do uší a do mysli.

Před dvěma lety jsem v Uherském Hradišti na sympoziu na téma JOHN LENNON byl vyzván, abych zařadil do vybrané hudební produkce něco originálního. Viděl jsem barokní sál plný dychtivých lidí a tak mě napadlo, což takhle pustit z tohoto alba alespoň fragment?
Udělal jsem to, aniž bych riskoval svou pověst a dostavil se u mnoha lidí šok, který byl konzultován ještě na jiné části konference a tak jsem byl rád, "že jsem u toho byl".

Druhá polovina alba zachycuje bed-in, tiskovou konferenci Johna Lennona a jeho novopečené manželky Yoko Ono v luxusním pokoji hotelu Hilton v Amsterodamu....
Album bylo za minulého režimu absolutně nesehnatelné. Můj kamarád Cyril F. sehnal jeden japonsky vinylový kus za šílenou cenu 2.500 Kč (a nesměla to vědět ani jinak velmio tolerantní manželka) a já jsem si tohle album s nepopsatelnými pocity při každé návštěvě prohlížel. Široko daleko ho nikdo nevlastnil a tak rostla jeho neznámá magická síla.
Byla to pevná bílá krabice (jako albový komplet Beethovenových symfonií), uvnitř byl proříznutý otvor na vymáčnutí samotného alba ve velmi tuhém obalu. Byly tam nádherné černobílé výtvarné fotografie, reprodukovaný oddací list, brožura s hanlivými články o Johnovi a Yoko ze světového tisku a nechyběla ani karikatura světových vůdců DeGaulle, Johnson, Wilson, Brežněv, Mao, Ho-Či-Min
a v jejich společnosti manželé Lennonovi.
Když jsem, byl na výletě na Gibraltaru, tak jsem navštívil i radnici a místo, kde byli v březnu 1969 oba oddání britským komisionářem Cecilem Wheelerem. Byl to zvláštní pocit.
Dneska mám album na CD.
Zvláštní album, zvláštní vzpomínky, ale hvězdičkování se mi nezdá... asi tři hvězdičky za nápad, zpracování a pojednání.
Myslím, že by hned tak někoho nenapdlo natočit záznam svatební noci a pustit to do éteru.....

Petr Gratias @ 25.10.2012 15:16:06 | #
Zdravím, pánové a díky za vaše postřehy.
Ten anglický komentář zní jasně a nezpochybnitelně...
No, abych se přiznal, stejně mám pocit, že to mohlo být i tak, že si koupili k danému datu nahrávací noční nahrávací frekvenci, s seboui si vzali nafukovací lehátko, zapnuli mikrofon a pak už dělali "směšné pohyby" a celé to nahráli. Proč si to myslím?
Yoko Ono byla známá konceptuální avantgardní umělkyně a pro ni nebylo problém některé věci dělat vyloženě jinak, alternativně... samozřejmě jsem jim k tomu nesvítil. Je to jen takový dojem a pocit, že některé věci mohou jít i jinak než jsou deklarovány....

Znovu PROSÍM o přehození pořadí alb v levém sloupci následovně:
1) Two Virgins
2) Life With The Lions
3) Wedding Album
4) Live Peace In Toronto
a dál už je to v pořádku. Děkuji!