Matouš - @ 12.12.2012 | #

Psí vojáci - legenda! Ano. Filip Topol, jistě! Nadělalo se kolem téhle kapely spoustu tanečků. A přiznejme si, že ne vždy kvůli hudební kvalitě. To, co dělalo a dělá z téhle kapely legendu, je právě všechno to ostatní: Slavná rodina, hra na prokletost, pověst, v podstatě ničím nezasloužené výjimečné postavení, protože pokud se budeme držet hudby: 1.kapela neuměla hrát. 2. Topol neuměl zpívat.

Přesto Psí vojáci v českém rybníku výjimeční jsou. Svět by s tímhle asi dobývat nemohli nikdy, ani později, ale na český rybník to stačí. Unikátní je dominace Topolova piána v doprovodu basové kytary. To jsou dva (když nepočítám Topolův zahleněný hlas) nejvýraznější nástroje alba. A je to kombinace pro Psí vojáky charakteristická, ale nepůvodní. Chlapci měli naposlouchané VDGG a měli ponětí o tom, co je punk. víc ingrediencí v raných Psích vojácích těžko hledat. Takže v Čechách ojedinělé. Ve světě obnošená vesta.

Ale když jsem tohle album slyšel poprvé, uhranulo mě, to rád přiznám. Uhranulo mě právě syrovostí projevu. Prakticky tu nelze najít žádný čistý tón, všechno je tak nějak pouličně zašpiněné a hospodsky poflusané - a je to ono! Prostě špinavej realismus z doby, kdy ještě neměl a nepotřeboval svou škatuli. Topol do piána buší, dokud nelítaj struny a necáká krev. Maximální nasazení. Topol má cit pro silnou kompozici, takže se mu občas vyloupnou docela pěkný písničkový motivy ze všeho toho chrlení (Černý sedlo, V září už nikdy netanči). Celé album začíná svůdným piánovým motivem.

Bohužel ale Topolovi často není vůbec rozumět. Texty často spíš nastavují a exhibují existenciální světabol, často předstírají hloubku tam, kde je čirá banalita. Topolův hlas nemá nejmenší pěvecké kvality, často prostě jenom všelijak bučí, oddychuje a hučí. Piáno Topol jaksi "umí", ale na albu to vypadá, že svůj nástroj naprosto neovládá. Hudební kvality kapely, pokud nějaké byly, jsou potlačeny dominancí Topola a jeho nástroje. Celkově zvukově velmi nevyrovnané - možná to mělo být nějak avantgardní, ale nějak to uklouzlo...

Přesto za poslech to stojí. Psí vojáci zkrátka patří k základům všeobecné vzdělanosti pro ty, kteří poslouchají nebo se chystají poslouchat český underground.

Osobně si myslím, že Topolů už bylo dost. Jejich dobou byla devadesátá léta, tak do jejich poloviny. Nezaznamenal jsem, že by tahle kapela někomu chyběla...

Ryback @ 12.12.2012 21:24:45 | #
Teda tohle je trochu silný kafe i na mě (bez ohledu na to, že Psí vojáky považuju za jednu z nejoriginálnějších a nejlepších českých kapel)... Nezlobte se na mě, ale mluvit o „ničím nezaslouženém výjimečném postavení“ mě přijde… slušně řečeno jako hodně odvážné tvrzení… Spíš to beru jako popich, který má vyprovokovat reakce, protože to jste snad nemyslel úplně vážně…
Právě v undergroundu a jazzrocku (v Čechách) vzniklo tolik výborných a nadčasových nahrávek… A kapela že neuměla hrát? Slyšel jste někdy Brutální lyriku nebo U sousedů vyje pes?…
A mimochodem, chlapci NEMĚLI a NEMAJÍ naposlouchané VdGG. Shodou náhod jsem o tom před pár lety v Akropoli mluvil s Filipem Topolem OSOBNĚ – řekl mi, že Petera Hammilla vůbec nezná… Ode mě to jméno slyšel poprvé…
Když se na to na druhou stranu podívám z jiného úhlu… i takováhle provokativní recenze má něco do sebe, člověk se zamyslí nad věcmi, nad kterými by se nezamyslel a jsem i rád za to, že vidím, jak věci vidí/cítí ostatní… Ale teda zrovna od Vás, kterej jste tak hezky zrecenzoval Ph7 od Petera Hammilla, jsem to nečekal ;-).