vdeck - @ 27.07.2014 | #

Gil Scott-Heron natočil strhující debutové album díky nabídce šéfa firmy Flying Dutchman. Písně na albu se věnují tématům, kterými se Gil zabýval po celou dobu aktivního muzikantského a občanského života – rovnoprávnost afroameričanů, chudoba, násilí, občanská práva a boj za obyčejnou lidskou důstojnost.

Album „Small Talk At 125th And Lenox“ je záznamem živého vystoupení v malém klubu, na kterém Gila Scott-Herona doprovází pouze dva hráči na bonga a conga. Střídmý doprovod perkašnů umocňuje Gilův naléhavý styl rapu a jeho nemilosrdnou kritiku problémů tehdejší americké společnosti.

Kdysi jsem četl, že majitelé plantáží zakazovali svým černým otrokům, aby při chvílích volna a společném zpěvu používali bubny. Po poslechu Gilova debutu jejich opatření chápu. Naléhavost a údernost rytmického doprovodu napomáhá vyznění Gilových básní a působí na posluchače opravdu mobilizačně. Není tedy divu, že dnešní hip-hopeři kladou tak veliký důraz na rytmické základy svých tracků.

Debutové album startuje asi nejznámější Gilův rap „The Revolution Will Not Be Televised“. Gil později natočil vlastní celokapelovou verzi a použil ji na albu „Pieces of A Man“. Původně slangový výraz, používaný mezi členy černošského hnutí Black Power, se objevuje v textech i dalších umělců – namátkou Public Enemy, Gorillaz nebo Elvis Costello.

Gil Scott-Heron natočil dokument doby a s minimálními prostředky dosáhl toho, že jeho sdělení má obrovskou vnitřní sílu. Klasika rapu a proto hip-hopu.

vdeck škála 200/100

alienshore @ 28.07.2014 07:00:07 | #
Chlapi, spravili ste skvelý profil. Nepoznám do detailu tvorbu Gil Herona, ale to čo som počul bolo výborné. Ja osobne uznávam černochov ako muzikantov. Vynašli blues, jazz, soul a zapísali sa nezmazateľne do dejín hudby. Keď hrajú a spievajú černosi je to vždy o niečom inom a neviem vysvetliť prečo je to tak, ale je to v nich. Preto mám rád skutočne pestrú muziku a nezáleží mi na tom či sú to černosi, belosi, arabi alebo indiáni.