john l - @ 11.09.2019 | #

Před týdnem jsem si pořídil do sbírky další album od Galahad. Měl jsem ho už natestované z YT společně s Beyond The Realms Of Euphoria. To však tak povedené není. Že by drobky z nahrávání Battle Scars? Jednička je výborná. Kluci se s tím moc nepářou, celek zní vyváženě a živelně. Jde o moderní progmetalovou desku s výraznou melodikou a libozvučnými refrény.

Titulka je celkem oby, ale skladby Singularity, Bitter And Twisted, Suspended Animation a přesvědčivá Beyond The Barbed Wire se povedli. Nejlepší je instrumentální Reach For The Sun, která jakoby pomalu pootevírá okna do temného neprobádaného vesmíru. Zpěvák Stuart Nicholson na albu podává naprosto strhující výkon. Jeho styl frázování a vyumělkované melodické refrény desku drží pohromadě.

Při poslechu desky jsem přemýšlel, kam Galahad zařadit. Nejblíž určitě k Threshold. Podobně nabroušené kytary, podobně velkolepé refrény...........Threshold.

horyna @ 12.09.2019 06:54:24 | #
johny díky za tip. Díky tvé recenzi jsem si včera hodil dle mého Gallahad-ovský majstrštyk - desku Sleepers a bylo to úplně uchvancancující. Zpěvák dost často zní jako by Fishovi z pusy vypadl, ale hudba úžasná a zpěv vlastně také. Tak, jak zní Sylvan po-Gabrielovsku, zní Nicholson po-Fishovsku.