jirka 7200 - @ 15.01.2017 | #

Po obrovském úspěchu první desky byly prodeje druhého alba výrazně slabší. Těžko říci, zda byl problem v tom, že ze zakázaného filmu "Die Legende von Paul und Paula" byla zveřejněna jen lyrická píseň "Manchmal im Schlaf" či v celkově slabším repertoáru.

Tuto desku jsem poprvé slyšel někdy okolo roku 1980 a už tehdy mi přišly některé songy podivně smíchané. Je slyšet, že tehdy ještě v studiu zvukaři a producent přesně nevěděli, jak zaznamenat agresivní hard rockový zvuk kytar. Prostě mi nesedí titulní "Langstreckenlauf" a otvírák druhé strany na LP - "Jodelkuh - Lotte" - mimochodem jeden z nejšílenějších textů Puhdys - o jódlující krávě Lottě. Ani skladba "Kinder" s recitovaným textem a dětským sborem mě nijak nezaujala.
Teď ale už k pozitivům desky. Jakmile se ve studiu nemusí zvukaři trápit se zkresleným zvukem kytar, je vše v pořádku a všechny nástroje znějí precizně. Krásná a pomalá je "Lied fur Generation" se zvonivou akustickou kytarou, harmoniku a parádními smyčci na závěr,to vše doplňuje svým procítěným hlubokým hlasem Dieter Birr. Dokonce i text je nezvykle vážný a přemýšlivý. Rovněž zasněná "Manchmal im Schlaf", kde to v refrénu pěkně rockově zajisří, je povedená. K vrcholu alba patří "Steine" a "Spiel zu zweit" - rockové hity s pomalu budovanou atmosférou. První a druhá strana elpíčka končí nekomplikovanými přímočarými songy.

Stanley63 @ 17.01.2017 18:39:56 | #
Jestli byla tehdy větší svoboda u nás nebo v NDR, to neumím posoudit... každopádně je fakt, že jsem si z Drážďan (jsem z Ústí n. L. a mám to tam blíž, než do Prahy) tenkrát vozil docela dost desek se západní rockovou muzikou... namátkou si vzpomínám na Yes -Classics, The Who, Jimiho Hendrixe apod. A když tenkrát přijeli Puhdys k nám do Ústí na koncert, byla to událost ro(c)ku, narvaný letní kino, a když se tam rozjela ta správná spontánní rocková atmosféra, zasáhla VB a mě bolely záda po ráně pendrekem ještě asi 14 dní :-)