Danny - @ 18.02.2019 | #

Tato parta klame tělem. Neustále ve vás vzbuzuje pocit něčeho, co nakonec nemá v úmyslu naplnit. Podsouvá vám protichůdné hudební postupy, nutí vás domýšlet nevyřčené a když tomu přijdete na kloub, za chvíli vám servíruje něco úplně jiného. Je to protipól toho, čemu se dnes říká "prog music", ona skutečně progresivní je, protože neskládá dlouhé kompozice z banálních částí, stejně tak neprokládá nudné pasáže složitými mezihrami, aby celek obstál umělecky. Thank You Scientist používají hudbu bez ohledu na cokoli. Takových kapel tu v současnosti moc není.

Poslech to není jednoduchý, musíte potlačit vlastní předsudky a představu, jak má ta vaše hudba vypadat. Pokud hledáte hudbu podle určité šablony, tedy takovou, jaký je současný prog rock (měl bych ale psát "prog" rock, protože scéna kapel, které jsou si podobné jak vejce vejci, moc progresivní není), tady ji nenajdete, tato kreativní kapela vám ji neposkytne. Thank You Scientist se vám pokoušejí nabídnout nové obzory. Je jen na vás, jestli na jejich hru přistoupíte, nebo jestli sáhnete po něčem, co máte vyzkoušené a co důvěrně znáte. Tyto kapely jsou vzácné, nekompilují do dlouhých kompozic tisíckrát omleté postupy a emocionálně vylhané sladkobolné plochy, ale snaží se hledat nové cesty. Nečekejte rockové pseudosymfonie, tahle kapela je mnohem dál a její hudební svět se odmítá ohlížet na autority.

Je neuvěřitelné, co se kapele podařilo složit a ještě to nastudovat a prezentovat. Tohle je progresivní hudba.

jirka 7200 @ 22.02.2019 03:55:31 | #
Ha! Tak to jsi mě dostal :-) Nejsem schopen ti na podobně fundované úrovni odpovědět, ale dle svých možností se o to pokusím.

Rovněž si vážím tvého detailního rozboru mnou uvedených souborů. Ty jsem uvedl na první dobrou, jak se mi vybavily, co jsem naposled poslouchal. Chtěl jsem tím prezentovat názor, že existuje více kapel, které jsou zajímavé a svým způsobem invenční i mimo rámec klasického prog rocku, tak jak je tu obecně chápán. Nešlo mi tedy v první řadě vypíchnout kapely shodné.

Co se týče toho imaginárního mazání - já to slyším tak, že ty dechy u TYS nejsou v nahrávce hlavním stavebním prvkem, nýbrž jen aranžerským kořením bez kterého by skladby smysl neztratily,tudíž jejich využití nepovažuji za to zásadní, bez čeho by jejich hudba ztratila smysl.

Psal jsem však o určitých vzorcích, které jsem v jejich hudbě vypozorovat a podle kterých je posuzují. Na druhém albu se nasměrovali (či byli nasměrování) k melodickému metalcore žánru. Škatule je jim těsná a to je odlišuje od zástupu podobných kapel. Dle mého se však nejedná o nějakou nadžánrovou a neuchopitelnou záležitost.