jirka 7200 - @ 24.04.2017 | #

Byla to zvláštní doba - tehdy každá nezávislá alternativní kapela vazbila jako o život. Byl to takový trend, takže i když se pod vrstvami zkresleného zvuku nacházely obstojné rockové písně, vše bylo v té zvukové kouli utopeno.

A právě Sonic Youth byli jedni z těch prvních, co vstřebali do svých melodických základů písní nasranost hardcore punku a stali se tak hlukovými světlonoši pro své mnohé následovníky - mj. My Bloody Valentine, Dinosaur Jr., či Pixies.

Pro mnohé indie rockery kultovní deska, já jsem si ji pustil po cca 25 letech a zhrůzou zjistil, že mě to narozdíl od jejich pozdější produkce vůbec nebaví, proto bez bodování.

tykeww @ 24.04.2017 20:48:48 | #
Možná právě to umocňuje takovou melancholii či imaginaci. Pravda je, že Sonic Youth neznám zas tak komplexně, kromě téhle desky jsem toho moc neslyšel. Takže to určitě napravím, neboť syrový zvuk, to je něco pro mě :D Teď mě nemůže pustit vlna klasického hardcore, hlavně Black Flag nebo Dead Kennedys, klasika. Nechtěl jsem o tom na progboard psát, protože je to dost off topic, ovšem s těmi Sonic Youth mi to docela souvisí :)