horyna - @ 02.05.2019 | #

Vidím, že se tu nikdo z přítomných ještě nevěnoval druhé vývojové etapě britských Landmarq, kdy v jejich čele stála žena Tracy Hitchings. Ta tak trochu netypicky přebrala pěvecký post po odejitém Damianu Wilsonovi, a i když právě on kdysi patřil ke špičce tamější prog-rockové pěvecké scény, výměna za Tracy kapele nikterak neublížila, ba právě naopak.

Tři roky po nedostižné, a pro mnohé i vlajkové lodi celých Landmarq, nahrávce Vision Pit, vychází skrze nesnadno identifikovatelný obal deska Science Of Coincidence. Tu opásal producent Arena Mike Stobie křišťálově průzračným zvukem, dychtícím zachytit v sobě i ty nejdrobnější nuance a nejjemnější detaily. Hudebně se výraz kapely i díky Tracyinému oduševnělému a líbeznému projevu posunul do ještě hmatatelnější vzdušnosti, která za předpokladu velké variability, sehranosti a detailní prokomponovanosti, tedy vlastností, jež byly s Landmarq vždy spjaty a podařilo se je vkomponovat i do tohoto materiálu, pasuje dílo mezi to nejlepší, co bylo v letech devadesátých na britských ostrovech v prog ranku sestrojeno.

Deska nabízí osmero vyšlechtěných progrockových briliantů, z nichž tři atakují hranici deseti minut. Střední tempo, vyvážená aranžérská zručnost, stejně jako na minulých počinech nepřeberné bohatství v oblasti nápadů a nepodbízivých melodií, no a navrch Tracyin příjemný vokál – to je deska Science Of Coincidence. Jeden z nejpozoruhodnějších art-rockových pokrmů věčně utajených Landmarq, jež byl ukuchtěn spolu s netypickým zástupcem něžného pohlaví na postu zpěvačky.

A nejlepší kusy? Rozhodně epická záležitost pojmenovaná typicky dle poslední nahrávky, tedy The Vision Pit. Pozitivní a melodicky nakažlivá Summer Madness, další mega věc Lighthouse, ve které Trycy jasně dokazuje, jak fenomenální je zpěvačkou a jistě i totální landmarqovský kus plný "točitých" kytarových brejků a klouzajících kláves - More Flames For The Dancer. Jako bonus je ve skladbě usazený vymazlený dětský sbor - radost poslouchat.

Skvělá, a dost možná i nejlepší deska invenčně zajímavé kapely devadesátých let. Okoštujte.

Mayak @ 02.05.2019 14:56:06 | #
... iste je v tom aj faktor nostalgie, ale Markova recenzia mi je nepochybne podstatne bližšia, ako Jirkova...
A ono to bolo takto: Karl Groom po albume "The Vision Pit" zlanáril Damiana Wilsona ku druhej spoločnej epizóde s jeho najdôležitejšou a hlavnou kapelou (samozrejme Threshold), lebo v zámere bola dlhodobejšia perspektíva, ako nakoniec iba nahrávanie albumu "Extinct Instinct". Tandem Groom/Nolan v tej dobe produkoval spústu neoprogových kapiel (aj tých s krátkou dobou životnosti, či bez nejakého väčšieho poslucháčskeho ohlasu).
Ale komunita neoprogových hudobníkov nie je (teda vtedy nebola) až taká široká a keďže Karl Groom, Clive Nolan a Tracy Hitchings už v rokoch 1990-93 spolupracovali v podstate ako trio v projekte STRANGERS ON A TRAIN (mal som obidva ich albumy), práve Karl Groom navrhol členom Landmarq za "ukradnutého" Damiana Wilsona, aby to skúsili s Tracy ... a ono to nakoniec (môj názor) krásne fungovalo (viď aj "Turbulence - Live in Poland ").
.. a na záver - osobne nepochybujem, že ešte jedna štúdiovka Landmarq s Tracy Hitchings za mikrofónom na svetlo sveta dorazí ...