Landmarq - Science Of Coincidence (1998)
Reakce na recenzi:

Vidím, že se tu nikdo z přítomných ještě nevěnoval druhé vývojové etapě britských Landmarq, kdy v jejich čele stála žena Tracy Hitchings. Ta tak trochu netypicky přebrala pěvecký post po odejitém Damianu Wilsonovi, a i když právě on kdysi patřil ke špičce tamější prog-rockové pěvecké scény, výměna za Tracy kapele nikterak neublížila, ba právě naopak.
Tři roky po nedostižné, a pro mnohé i vlajkové lodi celých Landmarq, nahrávce Vision Pit, vychází skrze nesnadno identifikovatelný obal deska Science Of Coincidence. Tu opásal producent Arena Mike Stobie křišťálově průzračným zvukem, dychtícím zachytit v sobě i ty nejdrobnější nuance a nejjemnější detaily. Hudebně se výraz kapely i díky Tracyinému oduševnělému a líbeznému projevu posunul do ještě hmatatelnější vzdušnosti, která za předpokladu velké variability, sehranosti a detailní prokomponovanosti, tedy vlastností, jež byly s Landmarq vždy spjaty a podařilo se je vkomponovat i do tohoto materiálu, pasuje dílo mezi to nejlepší, co bylo v letech devadesátých na britských ostrovech v prog ranku sestrojeno.
Deska nabízí osmero vyšlechtěných progrockových briliantů, z nichž tři atakují hranici deseti minut. Střední tempo, vyvážená aranžérská zručnost, stejně jako na minulých počinech nepřeberné bohatství v oblasti nápadů a nepodbízivých melodií, no a navrch Tracyin příjemný vokál – to je deska Science Of Coincidence. Jeden z nejpozoruhodnějších art-rockových pokrmů věčně utajených Landmarq, jež byl ukuchtěn spolu s netypickým zástupcem něžného pohlaví na postu zpěvačky.
A nejlepší kusy? Rozhodně epická záležitost pojmenovaná typicky dle poslední nahrávky, tedy The Vision Pit. Pozitivní a melodicky nakažlivá Summer Madness, další mega věc Lighthouse, ve které Trycy jasně dokazuje, jak fenomenální je zpěvačkou a jistě i totální landmarqovský kus plný "točitých" kytarových brejků a klouzajících kláves - More Flames For The Dancer. Jako bonus je ve skladbě usazený vymazlený dětský sbor - radost poslouchat.
Skvělá, a dost možná i nejlepší deska invenčně zajímavé kapely devadesátých let. Okoštujte.
horyna @ 02.05.2019 15:55:23 | #
Nepochybuji o tom, že tyto Landmarq slyší Jiří téměř zcela opačně než já. To je ta názorová pluralita:-) Všechny jejich desky jsem poznal takřka současně a o dost později než vycházeli. Což znamená, že k žádné z nich nemám vybudovaný nějaký specifický vztah prvního poslechu, nebo že jsem některou točil 10x častěji. Science je trochu veselejší a pozitivnější než předchozí trojice, což může někomu malinko vadit, ale hubenější nápaditost v tomto případě zcela odmítám. Landmarq laťku kvality nikdy nepodlezli a při pohledu na Progarchives (jen tak pro zvědavost), dokonce obě desky s Tracy v oblíbenosti u fans zvítězili. Ta poslední skončila na prvním místě-s čím bych tedy úplně nesouhlasil, ale budiž...
Na rozdíl od Jiřího osobně Damiana nijak přehnaně nezbožňuji (čímž nechci jeho kvality zpochybňovat), zkrátka to není žádný osobní černý kůň a tak mě výměna za Tracy vůbec nebolí.