steve - @ 17.05.2018 | #

Jak mě volný čas dovolí a mám-li chuť, zabrousím do stylů, kterým nepřiřazuju nějak závratnou důležitost, ale občas si v nich s chutí zalovím. Už se několikrát stalo, že jsem tam našel pořádně velkou rybu, se kterou jsem na udici nepočítal. Nedávno jsem zjistil, že i v neoprogovém směru se dají vykutat zajímavé poklady, které nemusí být za každou cenu odkojeny třeba Marillion nebo Genesis. Tihle Silhouette jsou jedni z těch, kterým se podařilo alespoň částečně navrtat horninu zevnitř jádra.


Silhouette pro mě představují čerstvou jednotku na bitevním poli. Jejich přístup nabádá k pozornosti a jadrná inspirace čerpající z klasické hudby, je nepřeslechnutelná. Klasická forma, tvar a melodika odtud pochází. Nejde jenom o to, pohrát si a naaranžovat určité nástroje tak, aby se z rockového krunýře dokázali vymanit. Utváření celkové melodie uvnitř skladby, jako i výsledného dojmu, je koncipován tak filigránsky, aby si tohoto (ne)úmyslného pojetí všimnul posluchač až s odstupem několika týdnů. Chytré.
The World Is Flat And Other Alternative Facts mě baví, jestli to tak zůstane i za měsíc, bude vyhráno.

horyna @ 17.05.2018 15:03:52 | #
Tak Silhoutte si lapili další dušičku? Výborně. Má oblíbená a trochu nedoceněná parta. Doma mám skvělé Moods a atmosférou nepřekonatelné Across the Rubicon. Tahle deska se posunuje malinko jinam. Je dobře, že kapela neusíná na vavřínech a proniká do pro ni nových hudebních dimenzí. Podle toho co jsem četl na internetu, už předchozí Beyond... zavelela k podobnému obratu.

Steve vítej mezi Silhouette pozitivní. Na Progboardu je poslouchá/zmiňuje určitě Braňko, Slava a možná i Mayak.