EasyRocker - @ 31.10.2020 | #

Kdo mohl tíhnout k tak devastující, beznadějné a surově upřímné hudběn? Odpadlíci, trosky, uzlíčky nervů, pobudové, frajeři z ulice, co si nabodnou bez skrupulí svinstva nejhrubšího zrna. Zbědovaný zpěvák se ještě vzepjal ke geniálním Unplugged v MTV, a tím začal jeho bolestivý exitus...

S valivou, démonicky vyleštěnou slupkou od osvědčeného Toby Wrighta vrazí bez varování do prostoru Grind. A názvu Bruska dostojí. ´V nejtemnější díře by měli dobře poradit, jak naplánovat můj pohřeb, ještě než umře mé tělo´ ´Nikdy nenech Slunce, aby zaslepilo tvé oči...´. Vícero netřeba... Větší ránu na solar ovšem zasadí Jerryho tříminutová Brush Away se skvělým sólem, známá i u unplugged setu. ´´Snažím se dostat ven, ale pořád zůstávám, padnu, odplazím se a brousím po holé podlaze...´. K metalické, rytmicky lehce ofunkované Sludge Factory dodal kytarista hudbu i text. V oceánu smutku zasvítají jako jiskry lehké světelné strunné záblesky.. na jak dlouho? Trvalým hitem (a také unplugged proslavená) Heaven Beside You. Layneho akustiky, pekelný rozstřel rytmiky... ´Jako nejchladnější závan zimy, a vedle tebe nebesa... a peklo vevnitř´. Mistrný vokální duet s Jerrym a samo, upomíná to už jeho sólovky. Head Creeps, to je prvé z Layneho děsivých volání o pomoc. ´Mou scénu dělá jen prázdný pokoj .... vysajte mě tím plátnem s ostny, a hněv se stane naší Královnou...´. Jerry skvěle riffově graduje a vrcholí krupobitím sól.
e to neřízený, zlostný plivanec Cantrellův plivanec Again a lyrika ztroskotance - ´vím, že jsem zase udělal stejné chyby´. Kolektivní Shame in You je působivá poloakustická balada, mezi šlehami temna působí jako květinka. Layne hlasově kouzlí, ale odhaluje se duševně i tělesně. ´Tělo se hýbe, ale jen to dokazuje, že pohyb nikdo nechce... stále věřím, ale pořád se mýlím.. a všichni dítky Boží´.
God Am působivě líčí problémy víry v Boha v dnešním moderním, ale i každodenně banálním životě. A trio
Cantrell+Inez+Kinney tvoří tlak, přes který není úniku. So Close - nadějná či beznadějná vsuvka o tom, zda má existence na Zemi ještě nějaký smysl. Bez odpovědi. V Nothin' Song se Layne, obdobně jako Roger Waters, zaobírá stresy života a zapluje i k nahrávání desek. Trio ale ve své tradici končí v nicotě... ´Píseň o ničem se ti chytla na ústa, jako burákové máslo v mozku... nic už navždy zůstane...to samé´. Další, pak i unplugged věcička Frogs patří k nejpamátnějšímu tovaru z jejich dílny. Jerry startuje zeppelinovsky rozostřeným sólem a jeho i Layneho akustiky tu kouzlí. ´Co pro tebe znamená přítel..tak hnusně to zneužili...jsi zmaten, jako já, a zahrneš všechny kromě tebe...´. Nejparádnější možný závěr? Over Now. Akordeonový start a houpavé Jerryho riffy a v půli zlom do sólových eskapád, jako bez konce. Znovu otevřená zpověď Layneho strádání, lapání po dechu a celkové rezignaci a apatii... Mimořádná nadílka.

Nahrávka sklonku zlaté éry grunge. Emoce tedy prýští mnoha směry, není před čím prchat, dostihnou vás a zadupou. Drogami a krachy rozložené osobnosti, z nichž zpěvák a basák pak zaplatili daň nejvyšší - své životy. I když mám o chloupek raději předchozí trojici, rád onu exekuci ohodnotím plnou. 5/5.

stargazer @ 01.11.2020 17:42:08 | #
Nejvíc jsme sjížděli Dirt a Jar Of Flies./hodně, hodně často/Tím sjížděním myslím poslech s mými, tehdá spolubydlícími.
Mě se moc líbil i Sap EP. I na albu Facelift jsem zaznamenal pár super songů.
Dirt a Jar.. original cd se mi poměrně brzo poškrábaly tak, že určité písně byly načisto ztracené.
Zato tohle album bylo, jak vyleštěné zrcadlo.
Jelikož jsem pejskař, tak mírně depresivní je fotka třínohého psa na obalu.