Petr Gratias - @ 23.02.2012 | #

Tohle je tak trochu neprávem zapomenutá deska.
V době jejího zrodu jsem si ji koupil na vinylu a byl jsem jí nadšen. Výtečně zaranžované, skvělé nahrané a zahrané, účast kvalitních hudebníků a také kvalitní texty, které se daly poslouchat a číst.
Pokud pracoval Jan Spálený se svým bratrem Petrem tak to byla profesionálně dobře odvedená komerce...
Učitelka Josefína byla stejně hrůzná jako od Palo Hammela Učitelka tanca.....
Když se od svého bratra oddělil a začal tvořit na tehdejší poměry nezávisle, bylo to velmi zdařilé a významově hluboké....
Album jsem zapůjčil a už jsem ho nedostal zpět (to je to půjčování....) a ani nevím, jestli v devadesátých letech tento titul vyšel na CD. V Bontonu ho nemají a také nevím, že by ho někdo v mém okolí vlastnil...
Pokud album nebylo digitalizováno, je to opravdu škoda.
Jan Spálený je typem werichovského intelektuála, který ví, co chce a jak to dělat. Takových lidí jsme neměli a dodnes nemáme na rozdávání.
Album jsem přes dvacet let neslyšel a tak těžko dělat nějakou poslechovou analýzu...
Bylo to ale album O NĚČEM a to bylo důležité!

fo-ol @ 08.03.2012 15:22:36 | #
Jan Spálený si prošel dlouhým vývojem, s bratrem od soulu k poprocku, poté ryzí art na nezvalovských albech, aby nakonec našel sám sebe v jazzem šmrcnutém blues. ASPM jsem taky viděl (bohužel už bez Kalandry) a byl jsem zcela bezvýhradně nadšen! a to přesto že hlas už zdaleka neslouží tolik. jenže "vo tom to (blues) je, respektive není".
chtěl bych se nicméně ohradit vůči shazování tvorby Hipps/Appolobeatu stejně jako Petra Spáleného sólo. Je tam k nalezení řada skvělých (a jistě i řada opomenutelných) skladeb, od "Plakalo bejby" až k vynikající české (Zdeněk Rytíř) verzi Dylanovy "Muž dal jména všem zvířatům", což je dost možná vůbec první reggae nahrané v českých studiích.
Petr Spálený má originální nezaměnitelný hlas a v českém normalizačním popu ho rozhodně řadím na samý vrchol, spolu s Maruškou Rottrovou, Pavlem Bobkem nebo Karlem Zichem...