horyna - @ 21.03.2017 | #

Od samého počátku vzniku a vydávání alb polských Riverside se v jejich stínu pohybovala také další znamenitá parta - jedná se o jejich územní kolegy Satellite. A jestliže byli a pořád jsou Dudovci polským progresivním vývozním artiklem číslo jedna a vehementně protěžovanou bandou, tak právě (poslední léta pauzírující) Satellite spadají do kategorie "přezíraní a upozadění". Jejich kvalitu to ale v žádném případě neumenšuje, ba naopak. Hudba této kapely se dobře poslouchá, je to přesně ten druh neoprogresivní muziky, která nezní prvoplánovitě ani vyumělkovaně. Nabízí dostatek prostoru pro vlatní fantazii, oplývá dostatečnou emoční hloubkou a obdivuhodnou hráčskou průpravou. Kdo by stál o přirovnání, napadají mě trochu podobně zaměření Kanaďané Tiles nebo angličtí Iq v období alba Frequency.

Deska Into The Night patří stejně jako ostatní zástupci tvorby Satellite k vynikajícím uměleckým dílům. Titulní skladba v začátku svou vláčnou náladou předpřipraví posluchačovy myšlenky na vstup na progresivní scestí, a zaujme také prvotřídní sólovou kytarou. Dvojka Dreams je rozčleněna na tři části, ty jsou však odděleny jen sporadicky; tady se proguje v ostřejších stupních a vše vyznívá mnohem moderněji, vehementní způsob kytarové práce se ale postupně zařezává do hlavy tak, že po třetím poslechu jste už pevně doma. Pánové se ladně pohybují ve fusion, jeho prvky vystopujeme při třetí Downtown Skyline. Vše zní velice vkusně a vzdušně, aranžmá nejsou přecpány a dá se v nich dobře orientovat. Jako opravdový hit se tváří skladba Don't Go Away In Silence, taková vykladní skříň stylu a tvorby Satellite, spousta výborných melodií a refrén mající sílu i kreativní ambice. Ze stejného sudu je i Heaven Can Wait, častěji ale mění tempa a střídá dynamika. Kapela se rozloučí opět klidnějším skupenstvím nazvaným Forgiven And Forgotten.

Kdo má rád progresivní rock našich sousedů a vůbec prog žánr jako takový, tuto kapelu by si neměl nachat ujít.

Mayak @ 22.03.2017 16:47:31 | #
john l:
... nie sme síce v tej "správnej rubrike", ale :
Holandská progrocková scéna je hodne bohatá, ak čítaš posluchové vlákno, Braňo tu celkom často počúva "špičku ľadovca", či funčné vlajkové lode subžánru (FLAMBOROUGH HEAD, LEAP DAY, SILHOUETTE, RICOCHER, CHRIS, YWIS, CLIFFHANGER, PLACKBAND, MARATHON, FOR ABSENT FRIENDS) ... a to je len neo prog ...
Nemecká scéna je samozrejme tiež hodne bohatá (predsa je to 80 miliónový národ), takže spomeniem zase iba neo progové kapely (lebo je to pri recke na neo/progový Satellite) - ARGOS, BLIND EGO, kultový CHANDELIER, CROMWELL, CRYSTAL MAZE, CRYSTAL PALACE, fishovský DARIUS, EYESBERG, FAUN, INVERTIGO, skvelý MARTIGAN, MORPHELIA, floydovský RPWL, SARIS, SEVEN STEPS TO THE GREEN DOOR, SUBSIGNAL, SUPERDRAMA, SYLVAN (super-miláčkovia PavlaS.), TALIESYN, TEA IN THE SAHARA, VIOLET DISTRICT, YACOBS, ZIFF - a to sú iba tie, ktoré som ja bežne zvykol počúvať ... navyše v symfo/progu, heavy/progu, a rôznych odnožiach progmetalu je toho podstane, podstatne viac ...
Albumy LANDMARQ: prvé dva albumy s Damianom Wilsonom sú asi najlepšie, ale už je problém ich kúpiť. Pôvodné vydania zo skrachovanej holandskej SI Music sú dávno nezohnateľné a reedície z britskej Cyclops Records sú už vymazané z distribučného zoznamu ...