horyna - @ 21.03.2017 | #

Od samého počátku vzniku a vydávání alb polských Riverside se v jejich stínu pohybovala také další znamenitá parta - jedná se o jejich územní kolegy Satellite. A jestliže byli a pořád jsou Dudovci polským progresivním vývozním artiklem číslo jedna a vehementně protěžovanou bandou, tak právě (poslední léta pauzírující) Satellite spadají do kategorie "přezíraní a upozadění". Jejich kvalitu to ale v žádném případě neumenšuje, ba naopak. Hudba této kapely se dobře poslouchá, je to přesně ten druh neoprogresivní muziky, která nezní prvoplánovitě ani vyumělkovaně. Nabízí dostatek prostoru pro vlatní fantazii, oplývá dostatečnou emoční hloubkou a obdivuhodnou hráčskou průpravou. Kdo by stál o přirovnání, napadají mě trochu podobně zaměření Kanaďané Tiles nebo angličtí Iq v období alba Frequency.

Deska Into The Night patří stejně jako ostatní zástupci tvorby Satellite k vynikajícím uměleckým dílům. Titulní skladba v začátku svou vláčnou náladou předpřipraví posluchačovy myšlenky na vstup na progresivní scestí, a zaujme také prvotřídní sólovou kytarou. Dvojka Dreams je rozčleněna na tři části, ty jsou však odděleny jen sporadicky; tady se proguje v ostřejších stupních a vše vyznívá mnohem moderněji, vehementní způsob kytarové práce se ale postupně zařezává do hlavy tak, že po třetím poslechu jste už pevně doma. Pánové se ladně pohybují ve fusion, jeho prvky vystopujeme při třetí Downtown Skyline. Vše zní velice vkusně a vzdušně, aranžmá nejsou přecpány a dá se v nich dobře orientovat. Jako opravdový hit se tváří skladba Don't Go Away In Silence, taková vykladní skříň stylu a tvorby Satellite, spousta výborných melodií a refrén mající sílu i kreativní ambice. Ze stejného sudu je i Heaven Can Wait, častěji ale mění tempa a střídá dynamika. Kapela se rozloučí opět klidnějším skupenstvím nazvaným Forgiven And Forgotten.

Kdo má rád progresivní rock našich sousedů a vůbec prog žánr jako takový, tuto kapelu by si neměl nachat ujít.

Mayak @ 23.03.2017 15:57:34 | #
john l: Internet a progrockové servery sa pre mňa stali zásadnou informačnou prioritou až niekedy po roku 2003. Dovtedy som tiež hľadal potrebné poznatky o hudbe, ktorú milujem z printových médií, predovšetkým však z poľského mesačníka "Magazyn Muzyczy", ktorý sa artrocku a hlavne progrocku od prelomu 80. a 90.-tých rokov venoval tak, ako to Melodie, neskôr Rock&Pop, Spark, Bang!, Report, či ďalšie nikdy nerobili. Aj ja som na prelome milénia kupoval ... všetky súčasne...
Dnes považujem v podstate akékoľvek printové médium za nepružné a opozdené a často zbytočné ...
To však neznamená, že som trebárs v 90.rokoch nenatrafil na nejaké perly, ktoré som poznal z katalógov vydavateľských a distrubučných firiem, ktoré mi posielali ľudia živiaci sa aj distrubúciou a predajom CDs/LPs.
Ako príklad spomeniem práve aj britský LANDMARQ, nemecký CHANDELIER, švajčiarských CLEPSYDRA, či švédske kapely ANEKDOTEN, SINKADUS, ANGLAGARD, či LANDERK, ktoré som počúval a už aj mával na CDs skôr, ako som chyroval o nejakom internete ...