EasyRocker - @ 07.12.2020 | #

Legendární soubor čele se slavíky Marty Balinem a souputnicí Grace Slick - kapitáni kalifornské psychedelie. Ovlivnili kvanta dalších, měli onu nejpamátnější adresu - centrum všeho, San Francisco. Tahle deska ukončila éru první nejslavnější sestavy, za soustavných tlaků a proseb k další aktivitě, skončili.

Houpavé, dosti syrové We Can Be Together - andělské nápěvy, trocška blues, psychedelie, folku i softrocku - a celá Kalifornie té doby je tu v plné zbroji. Text odráží památnou soudržnost hippies, ale i ono zásadní: Amerika táhne spolu i přes různé názory a postoje. Good Shepherd je folk-rocková laskominka. Elektriky aranžéra Kaukonena s Kantnerovými akustikami si jdou báječně naproti. The Farm v honky-tonky šatu a typickým duelem vokálů, Kantner věnoval přímo farmářům. Nejdelší Hey Frederick otevřou klapky Nicky Hopkinse, který sem zásadně přispěl jako host i autor. Pak najíždí eroplán v plné parádě - kytarové srážky, skvostná sólová okénka Grace Slick. Vše vygraduje nástrojovým armageddonem. V eklektické Turn My Life Down se rozparádí Stephen Stills na hammondky. Chcete orazit pečeť na celou tehdejší dobu? Wooden Ships , ta se zjevila i na debutu C&S& Nash a s Kantnerem ji přivedlo na svět právě duo Crosby a Stills. Vokální Alchymie nabírá až chorálový otisk, klavíry, hammondy, kytary s rytmika - attacky versus regulérní stop-timy. Najazzlou Eskimo Blue Day potiskla Grace Slick hlasem i klavírem. Drydenovo country A Song For All Seasons odráží umělecké tlaky, které je postupně rozložily. Minutová Kantnerova hammodovka Meadowlands uvede titulní orgie. Generační milník a hymna v pravém smyslu. Až hardrocková přímost, ďábelsky zdvojeně hulákaný refrén, a nástrojové projektily se sypou až do finiše. Na dvě minuty dostali vše - ´armáda dobrovolníků´ odrážel mrazivou válku a obtíže navrátilců. Nešlo o výzvu k násilí, spíš o to, jít do ulic a něco změnit. Jinak nemohu - 5/5.

Kapela, která dávala lesk světovýmm 60-tkám, je mou dávnou srdcovkou. A ty ozvěny pořád silně rezonují světovou hudbou. Obal ai náplň s jistě protiválečným, nikoli ovšem militantním laděním. Woodstock byl minulost, dekádě nadějí zvonil umíráček, bylo jasné, že 60tky nenávratně odešly. A tenhle soubor JA s nimi.

Kritik Vláďa @ 14.12.2020 11:15:29 | #
Zdravím Danny: Kde se vzal můj odpor vůči festivalům ? ,, No, to je na dlóóuhou psychologickou studii, kterou tady nechci nikoho zatěžovat. Prostě upřímně, nenávidím všechny ty "kelímkáče", ten jejich "letní optimismus", to prostředí, kde ti i úplně cizí osoba řekne "ahoj, jak se máš". Potom smrad z přepálených bramboráků či klobás, řev a jekot přiblblých fanoušků stejně přiblblých kapel. Narážím na ty tzv. Open Air. To je pro mě peklo.
Mám rád komorní atmosféru. Divadla (u nás třeba Divadlo Jiřího Myrona, kde jsem pravidelně chodil na Jesus Christ Superstar), při nejhorším nějaké ty kulturní domy.
Úplně nejradši jsem, když sedím u gramofonu, a daná kapela hraje opravdu jenom pro mě. Jsem přesvědčen, že kapela na koncertech není tak silná, jako ve studiu. Proto třeba, když nějaký člověk zabloudí do mé sbírky, nenajde tam jediné tzv. "Live album".