VaclavV - @ 29.06.2016 | #

Pamatuji si, jak mi kdysi táta přivezl MC Accident Of Birth z Polska. Oproti starším polským vydáním byla tato kazeta už naprosto profi, žádná laciná kopie... Rychle jsem mazal ke kazeťáku a nového Dickinsona ohulil. V té době jsem měl zrovna "Iron Maiden období" a do této nahrávky se okamžitě zamiloval. Tvrdý a moderní zvuk, parádní skladby, skvělý obal. Byla to pecka mezi oči!

Střih o několik let později. Je rok 2015 a já jedu autem s kamarádem, který úplnou náhodou vytahuje Accident Of Birth se slovy "už jsem to dlouho neslyšel". Já zrovna tak... Je to už možná deset let, tak jsem zvědavý, jak na mě nahrávka po takové době zapůsobí. Přece jenom dost heavy věcí, které člověk v dětském (pubertálním) věku poslouchá, časem ztratí na lesku. Není to však případ Accident Of Birth. Naopak, přijde mi, že po letech tato nahrávka ještě více narostla.

Z dnešního hlediska si myslím, že Bruce Dickinson vystoupal v letech 1997 a 1998 na absolutní umělecký vrchol. Následující The Chemical Wedding je minimálně srovnatelná, neli ještě lepší.

S novodobými Iron Maiden se k těmto deskám nepřiblížil ani zdaleka. Samozřejmě je to subjektivní, ale věřím, že mnozí se mnou budou souhlasit...

horyna @ 30.06.2016 06:15:59 | #
VáclavV: jsem nesmírně rád, že zde někdo po dlouhé době opět zmínil brůůůsiče, nebo-li brusku. Mám rád jeho hlas i písně které během života složil a přimlouvám se i k faktu, že jeho sólovky jsou na mnoha místech kreativnější než novodobá tvář kapely. Každému nemusí sednout úplně a velký milovník I.M. nejspíš souhlasit nebude, ale jako jasný závan čerstvého větru fungují vedle Brawe..., nebo Dances of D. spolehlivě, hlavně nezní tak moc šablonovitě. Nejvíce se obdivuji jeho Balls to Picasso, ale na Accident jsem dostal díky recce celkem chuť.