oř - @ 09.02.2017 | #

Slavný, geniální a hlavně grandiózní projekt Empire od gigantů Queensrÿche patří mezi nejvznešenější hudební poklady historie. Nejkompaktnější album art rocku, album velkých melodií a příběhů, na kterém si Tateova družina zajistila nesmrtelnost. Raketový vzestup který nastal po stejně geniálním Operation: Mindcrime je dotažen nad rámec možností. Jedenáct skladeb, šestice singlů, chrámový zvuk vytesaný slovutným Peterem Collinsem a pětka kreativních hudebníků obdařena polibky několika sudiček stojícími u jejich zrodu. To je holý výčet faktů doprovázející jednu z nejlepších progresivních nahrávek, jaká kdy byla stvořena. Komu chybí mezi deskami s letopočtem 1990 tahle trojitá platina, nemůže tvrdit že má učebnici progresivní hudby kompletně přelouskanou. Ty vůbec nejlepší z nejlepších skladeb jsou:
Best I Can , The Thin Line , Jet City Woman , Della Brown , Another Rainy Night , Empire , Resistance , Silent Lucidity , Hand On Heart , One And Only , Anybody Listening?.

Antony @ 10.02.2017 12:50:33 | #
Zaznělo zde několik zavádějících informací. Pro objasnění, jak to bylo s vývojem progmetalu:

První album, které obsahuje hudbu splňující kritéria progresivního metalu, je IRON MAIDEN - Piece Of Mind (1983). Většina skladeb jsou kompozice, kde se objevují progrockové postupy v heavy metalovém provedení. Tam to vše začalo, tam zcela nepřeslechnutelně a evidentně nabrali inspiraci QUEENSRYCHE i CRIMSON GLORY. Prvně jmenovaní fungovali zkraje své kariéry jako IRON MAIDEN / JUDAS PRIEST cover band. Není tedy náhodou, že právě QUEENSRYCHE přišli s pokusem o napodobení Piece Of Mind v roce 1984 na desce The Warning, přičemž první EP Queensryche (1983) je čistý heavy metal. Na The Warning je inspirace IRON MAIDEN silně přítomna a není bez zajímavosti, že 4 dny před jeho vydáním spatřilo světlo světa album Powerslave, kde IRON MAIDEN posunuli progresivní postupy ještě o kus dál. Z hlediska vývoje žánru jsou QUEENSRYCHE zpočátku spíše vytrvalými a zdatnými epigony (tím jim neupírám podíl na jeho rozšíření, ale v tom nebyli zdaleka sami, jak by dnes mohlo zdát). Až v roce 1988 našli svůj originální výraz na Operation Mindrime a posléze jej rozvinuli do dokonalosti na Empire roku 1990. Ovšem i to je způsob jak patřit mezi zakladatele. Výše zmínění CRIMSON GLORY měli přinejmenším stejný význam a dle mého názoru byli originálnější než QUEENSRYCHE, taktéž vazba na IRON MAIDEN je zde silně slyšitelná.

FATES WARNING naopak v 1983-1988 netvořili nic mimořádného, jejich první tři studiová alba byla plná standardního amerického heavy metalu bez špetky progresivity. První náznaky se objevují na No Exit (1988) kde se poměrně těžkopádně snaží napodobit to, co slyšeli od QUEENSRYCHE A CRIMSON GLORY. Proto mezi zakladatele stylu nepatří. Až roku 1989 vyprodukují velmi zdařilé Pefect Symmetry, a až v těch dobách vzniká mýtus o tom, že jsou jedni ze zakladatelů progresivního metalu. Přišli ale až ve druhé vlně. Podobný vývoj měli například SAVATAGE, kteří se také transformovali z klasického heavy metalu na progresivní odnož, a to částečně albem Gutter Ballet (1989) a zejména Streets: A Rock Opera (1990).

Ve světle těchto chronologických posloupností přišli DREAM THEATER ještě jako MAJESTY se zcela svébytným způsobem pojetí progresivního metalu (poslechněte se The Majesty Demos, o takové muzice se v té době FATES WARNING ani nezdálo) už v roce 1986. Své první album When Dream and Day Unite natočili v létě 1988 (v tom samém studiu, kde o měsíc dříve vznikalo Operation: Mindrime), vyšlo až o rok později kvůli problémům vydavatelské firmy Mechanic. Byli nezávislí na tradiční metalové scéně, čerpali odjinud. Nešli ze strany heavy metalu postupně doplňovaným o progresivní prvky, ale opačnou cestou. Charakterizoval bych to jako artrockovou hudbu prezentovanou metalovými prostředky. V tom se výrazně lišili od ostatních a v tom byli skutečně první a jedineční.

Proto tvrdím, že progresivní metal, jak ho známe dnes, má dva vzájemně nezávislé tvůrčí zdroje:
1. - IRON MAIDEN --> QUEENSRYCHE / CRIMSON GLORY
2. - art/prog rock --> DREAM THEATER
Tyto zdroje se prolínají a vzájemně inspirují a dále čerpají i odjinud, krásně to dokázali například roku 1992 SHADOW GALLERY albem Shadow Gallery (1992, nahráno koncem 1991).
Podotknu, že to píšu silně zjednodušeně, zúčastněných kapel s různou mírou vlivu bylo pochopitelně mnohem více. Chtěl jsem se hlavně posílit nenahraditelný význam IRON MAIDEN, a popřít zakořeněný mýtus FATES WARNING.

Všechno mám ze své hlavy, nikoli z encyklopedií. Mé poslechové zkušenosti, osobní svědectví dané doby, výsledky dloholetých úvah, vnímání a srovnávání, to vše nadřazuji nad ecyklopedie, které v tomto směru mohou mít mezery. Hudební literatura má svoji hodnotu z různých hledisek (například faktografických), avšak je potřeba vidět události v souvisostech a kontextu. Encyklopedie ti vlastní zkušenost nenahradí, naopak, často mohou být zavádějící. Hlavně je třeba poslouchat a přemýšlet.