kamila - @ 15.08.2016 | #

Druhé dítko kapely, kde snad každý hráč válí i na množství jných nástrojů se od svého předchůdce, ale i nástupce dost liší. Oproti debutu je znát kvalitnější zvukový opracování a svým (možná to přeženu) až zatuchlým ozvláštňujícím dojmem je jedinečný. Dobře si pamatuje kde jsem desku uviděla poprvé, bylo to v jednom, dnes už neexistujícím obchůdku v Praze a okamžitě jsem po ní chňapla.
Kupa všemožných inter mi sem moc nepasuje a ani poslední dvacetiminutovka Ghostship divy nedělá, tolik k záporům.
A klady? To jsou ostatní povedené písně, úvodní dvojice Cliffhanger a Crystalline Dream, doslova nabušený velkýma melodiema, ohnivou rytmikou a častýma změnama nálad. Super balady Don't Ever Cry Just Remember a Alaska kde úřaduje klavír, klasické kytary a flétna, A pecka Deeper Than Life stojí rovněž za pozornost.
Co dělá S. G. jedinečnými, to jsou kreativní hráčské schopnosti, velké melodie, bohaté sbory a opravdu důkladně zaranžované, barvitě rozvržené hudební plochy, které v čele s vyjímečným vokalistou, jakým bezesporu M. Baker byl, jsou dostatečně zastoupeny i na tomto díle.

horyna @ 16.08.2016 06:02:02 | #
Na první desku po stránce atmosféry rozhodně nemá, ale kvalitní písně nepostrádá a tak se silnou čtyřkou se dá souhlasit, v 95 roce bylo takové hudby jak šafránu, naštěstí se doba v tomto směru pohnula kupředu.