john l - @ 16.04.2017 | #

Druhá deska projektu/kapely Tangent, The World That We Drive Through, směřuje ve šlépějích dnes už legendárního jazzrockového debutu The Music That Died Alone. Působí rafinovaněji, méně přehledně a jazzověji, dýchá muzikálnějším a poslouchatelnějším dojmem. Zkrátka jazzrock vysoké školy umělecké. Třeba druhá Skipping The Distance, ta je nápady tak napěchovaná, že by klasickému metalovému spolku vyzdobila celé album. A závěrečná suita A Gap In The Night představuje model toho, jak v jazzu pracovat s atmosférou, aniž by musela být popřena instrumentální stránka skladby. Výborná kapela, výborná deska.

john l @ 19.04.2017 06:33:26 | #
Tangent jsou hudební all star, o tom snad není pochyb. To ti potvrdí většina lidí, která podobnou muziku poslouchá. První čtyři desky patří na oltář progresivní muziky a jazzu vlastně taky. O co ti Steve jde? Že jsem zpochybnil (tvoje)Haken? Klídek, jo.
Tangent strčí celý Haken do kapsičky:)