jirka 7200 - @ 28.09.2017 | #

Druhý počin Threshold přinesl několik změn v sestavě, ve zvuku i v hudebním směrování kapely. Ale vezměme to popořádku.

Z kapely odešel bubeník Tony Grinham a byl nahrazen Nickem Harradencem ze Shadowland. Pravděpodobně z důvodu trochu jiného hudebního směřování vybral Karl Gromm zpěváka Glynna Morgana místo Damiana Wilsona. Ten nebyl vyhozen, ani sám neodešel a to z jednoho prostého důvodu. Nebyl angažován na stálo, ale jen pro nazpívání debutní desky. Jen mu prostě nebyla nabídnuta další spolupráce.

Hudební kormidlo bylo totiž pootočeno směrem do thrashových zátok. Stylově nasekané ostré kytarové party dvou kytar se proplétají celým albem, níže posazený Morganův hlas k nim lépe sedne. Jeho hlas je však na této nahrávce pro mne málo výrazný a lehce zaměnitelný s desítkami pěvců z mnoha dalších metalových part. Nastoupit po fenomenálním a charismatickém Wilsonovi je těžké.

V písních samotných už jemně prosvítá rodící se se šablona stylu Threshold skladatele Grooma. Tento mix heavy metalu s následným melodickým refrénem obohaceným thrash riffy a kořením z prog rockových hájů je slyšet zejména v první skladbě Sunseeker. Nejdelší, desetiminutová Into the Lights je zároveň nejlepším a již vybroušeným výrobkem. Zajímavá je i Babylon Rising, vycházející z hutného hardrockového základu.

Na této desce však zatím Karl Groom tvoří skladatelský tandem většinou s basistou Jonem Jearym. Dokonce i Morgan přispěl dvěma songy – průměrnou Will to Give a solidní baladou Innocent.

Jinak celkově shrnuto je tu oproti první a třetí desce slyšet méně hudebních nápadů, Glynn tu také nijak nezáří (porovnejte jeho výkon zde a na poslední desce Legend of the Shires – to jsou dva různí zpěváci) a hlavně, ačkoliv za mastering byl odpovědný dnes již zesnulý Chris Blair v Abbey Road studiu, výsledek zní oproti ostatním nahrávkám plechově a bez dynamiky.

Threshold vydali za svou kariéru mnoho řemeslně solidně odvedených nahrávek, mezi nimi nalezneme však jen pár naprostých skvostů. Mezi tyto klenoty album Psychedelicatessen zařadit nelze.

Snake @ 01.10.2017 10:12:22 | #
Tak pozor, tohle bylo to jedno z mých prvních CD vůbec a můj vztah k němu je (logicky) trochu osobnější. Mám ho za takovou "svatou" relikvii :)

S recenzí víceméně souhlasím. I já tady cítím základy šablony, která se pevně prosadila někde od alba "Clone" - myslím tím hutné, takřka thrash metalové sloky střídané vytříbeně melodickými refrény. Takovým typickým příkladem může být hned úvodní - a výborná ! - "Sunseeker". Moc se mi líbí krásný chorus v čase 4:34, včetně následujícího ekvilibristického (byť velmi krátkého) kytarového sóla. A podobným způsobem jsou složené třeba "Babylon Rising", "He Is I Am", nebo hitová "Innocent".

Na druhou stranu jsou tady i skladby s velmi propracovanou stavbou. Rytmické zvraty v "A Tension Of Souls" mi aj po letech neskutečně šmakujou a z nemlich stejného ranku je i na albu nejdelší - a moje nejoblíbenější - pecka "Into The Light", s tématicky navazující závěrečnou palbou "Devoted".

Zvuk opravdu není z nejlepších. Jsou to takové "středovýšky" a ty docela řežou. Chybí tomu basy, ale dá se to dohnat korekcemi. Vyloženej průšvih to zas není. Album se od zbytku produkce Threshold docela vymyká a to je další z důvodů, proč si ho tak cením. Dávám čtyřku. A děkuji za jeho (vůbec první !) recenzi.