Uriah Heep - Demons And Wizards (1972)
Reakce na recenzi:

Jedno je jisté, miluji "Easy Livin'". Skladba je to sice jednoduchá, ale ten vrčivý ryk kytar a hammondu mě spolu s dusavým rytmem pokaždé naládují energií a pozitivní náladou. Dalším bezesporu vynikajícím okamžikem pro mě je pohříchu krátká instrumentální pasáž v samotném závěru "Traveller In Time", nebo temnější, hřmotně valivej kousek "Rainbow Demon". Nu a samotnou kapitolou jsou pak spojené nádoby "Paradise" a "The Spell". Zvlášť ta druhá jmenovaná se mi opravdu zamlouvá. Přesahuje až někam k progresivnímu rocku, obsahuje parádní vokály a v pompézním instrumentálním intermezzu i podmanivé kytarové sólo.
Je to výborná deska, ale jestli vyjímečná? S tím si nejsem zase až tak jistý...
Sázím rovné * * * *.
(Z reedice Sanctuary /z roku 2004/ bych chtěl vyzdvihnout hlavně bonusovou pecku "Why". Ta orgastická, živelná a vše pustošící basová linka se jen tak neslyší.)
vdeck @ 18.04.2014 10:23:59 | #
Ale jo... tohle album, a také Salisbury, jsem měl od téhle kapelky rád. Naposledy jsem si ho přehrával někdy v roce 78, tak si ho pustím znovu a jsem zvědav, jak poslech dopadne.
Jako puberťák, cloumaný chemií v těle, jsem tenkrát pečlivě zkoumal i obal. Měl jsem dojem, že v tom vodopádu, v levé polovině obalu, vidím pánské a dámské přirození... a protože obal byl rozkládačka, tak jsem hltal fota muzikantů a na nich ty neskutečné mařeny...
Jako vlastník obou pantoňáckých "minialb" od Synkop 61 jsem byl ale znechucen českými covery uriášovských klasických čísel - zvláště neskutečně blbou zvukovou kvalitou synkopáckých nahrávek.