hejkal - @ 19.04.2009 | #

Po rokoch spolupráce na Hammillových sólovkách sa hlavní protagonisti rozhodli, že to skúsia opäť pod hlavičkou Van Der Graaf Generator. Materiál na album Godbluff najprv preverili na koncertoch a až potom sa unúvali do štúdia. Pretlak nápadov z týchto koncertov im vystačil aj na časť ďalšieho albumu. Tieto fakty sa podpísali na všetkých štyroch skladbách.

Skupina údajne nechcela ďalší Pawn Hearts, takže skladby sú podstatne jednoduchšie, rytmus sa drží v jednotnej línii, zmien tempa a motívov ubudlo.

The undercover man je pomalá melodická krása v priamom prenose. Postupne graduje, ale žiadna psycho pasáž a ani náročné rytmizovanie sa nekonajú. Keby mala tak 3 minúty, je to dokonca hit. Scorched Earth je podstatne tvrdšia a zlovestnejšia skladba. Opäť sa však drží niekoľkých málo motívov a priveľmi neexperimentuje, hoci pár mierne chaotických náznakov sa tu predsa len nachádza. A záver skladby je správne hrozivý. Rytmicky náročnejší úvod s džezovým saxíkom naznačí, že v skladbe Arrow sa toho ešte udeje. A naozaj. Nastupuje pokojné tempo, ťahané tóny a tušenie krásnej melódie sa napokon naplní. Ten saxofónový motív (tá-tata tá-tatatata-tá), ktorý dopĺňa spev, je jednoducho geniálny. Gradácia je samozrejmosťou. Najlepšia skladba na albume! Perfektný motív odštartuje skladbu The sleepwalkers. Rýchlo ho doplní spev a skladba dostáva zvláštny nádych, tak typický pre Hammillov rukopis. Nedá sa presne opísať, to sa musí počuť.. Plus je v strede skladby mierne kabaretná vsuvka, v sóle skladba vygraduje a je vynikajúcou bodkou za Godbluff.

Vydanie od EMI/Virgin z roku 2005 obsahuje dva bonusy, ide o záznamy živých skladieb, ktoré skupina používala ako doplnok k repertoáru, pôvodne sa jedná o sólovú Hammillovu tvorbu z albumu The Silent Corner And The Empty Stage. Konkrétne sú to Forsaken Gardens a A Louse is Not a Home. Nie je to zlé, ale zvuk je dosť mizerný, takže je to skôr dokumentárna perlička. Odporúčam počúvať zvlášť, nekorešponduje mi to s albumom.

Je počuteľné, že skladby vznikli a boli precizované na koncertoch. Udržujú si tak vnútornú konzistenciu. Takto súdržný album ešte skupina nenahrala a patrí k vrcholu celej jej tvorby. Moja tesná dvojka za H to He...

vmagistr @ 24.07.2011 08:43:42 | #
Vyprovokován různými recenzemi zde na Progboardu (poslední "kapkou" bylo počteníčko od Petra Gratiase k H to He, Who Am the Only One) jsem se po dlouhém váhání a odkládání rozhodl dát Van der Graaf Generator první příležitost. Nezvolil jsem přímo onu desku, ale o něco mladší album Godbluff (navnadila mě tato recenze od hejkala) a rozhodně nelituji.

Hudba zde podle mě není laděna nijak extrémně negativně, čekal jsem o něco temnější a depresivnější hudební představení. Takové Lizard nebo In The Wake of Poseidon od King Crimson na mě napoprvé působily mnohem děsivěji. Ale celé se mi to docela zamlouvalo a už se těším, až do téhle muziky proniknu hlouběji.