Walrusa - @ 05.11.2013 | #

Já tohle album prostě miluju! Je to jedno z mých úplně nejsrdečnějších záležitostí co se týče YES. Důvodem je neskutečná pozivní energie, něděje a barvy, které sálají z těchto skladeb. Při delších skladbách YES je nutné popustit uzdu představivosti opravdu vydatně, kdežto zde stačí ke štěstí opravdu málo.
Nejvýraznější skladbou je bezpochyby Survival. Pokušela jsem se přeložit text a zjistila jsem, že je to opravdu oříšek, ale i kdesi v mém pofiderním překladu mohu číst, že je to píseň o zrození, koloběhu života, osudu, přežití, o tom, že nic se neděje jen tak pro nic za nic.
Druhou nejzajímavější je pro mě Harold Land, píseň pojmenovaná po americkém saxofonistovi. Ta mě svojí atmosférou dostala doslova do kolen.
Mezi zbytkem písní už bych nedělala rozdíly, jsou všechny jednoduše skvělé.
Ano, samozřejmě, YES měli později jaksi propracovanější, řekněme dokonalejší alba, ale já musím dát pět hvězd, protože hudbě, která mě tolik hladí po duši si nedovolím sebrat ani jedinou hvězdičku!

Voytus @ 06.11.2013 13:40:39 | #
Texty Yes jsou oříšek, tuhle mi přišel jeden originál, a sice LP Tales From the Topographic Oceans s texty v přebale. Byť mám angličtinu za ty léta téměř jako druhý jazyk, u Yes se nechytám. Ale nejsem sám, prý ani Chris Squire pořádně neví, co tím vším Jon Anderson myslí :-).
Tyhle první, hledačské desky si čas od času také dopřeji, dokážou fakt pozitivně naladit. Covery nemají chybu, podobně na to šli třeba i Deep Purple a Vanilla Fudge na svých prvních albech. Doporučuji! Stejně jako toho Hammilla, včetně Van Der Graaf Generator (což je taky natlakovaný emocema, jen ne až tak rozjásané, jako Yes)