Änglagård - Hybris (1992)

Reakce na recenzi:

horyna - 5 stars @ 29.03.2018 | #

Kapelu Anglagard můžeme s čistým svědomím označit za pionýry severského progresivního rocku, kteří na začátku devadesátých let odstartovali renesanci tohoto hudebního směru. Svým mellotronovým pojetím a syrovým, přitom na výsost melodickým soundem se snažili obrátit určitou část posluchačské obce zpátky do hloubi sedmdesátých let až k raným dílům karmínového krále.

Jejich hudba je kromě klasické rockové stravy namixována také s pomocí mellotronů, hammondů, klavíru a příčné flétny. Charakteristické jsou dlouhé, tempově často obměňované instrumentální plochy plné melancholických nálad. Malebnost určitých částí si s divákem dojemně pohupuje a nechává doslova nasávat sladký anglagardovský mok tryskající za zvuku španělek, klavíru a flétny vzhůru, ale jen do té doby, než na scénu vtrhnou rázné a přesné údery bicích, mellotronový tajfun a výrazný kytarový riff. Každému musí být po několika minutách jasné, jací skvělí to jsou muzikanti a přesto, že čerpají z odkazu svých vzorů, o žádný plagiát se rozhodně nejedná. To spíš naopak, jeden motiv na začátku úvodu alba si celkem okatě vypůjčili do své písně Stoltovi květinoví králové.

Mít tahle dnes už určitě kultovní kapela početnější albovou diskografii a pravidelnou koncertní činnost, byli by z nich hvězdy první velikosti. Ale to by nejspíš přišli o onu kultovní auru. A zato, že kdysi právě oni pozvedli praporec progresivního rocku který byl v předchozí desetiletce tak často ušpiněn a pošlapán, jim určitě patří velký dík.

 

northman @ 31.03.2018 03:06:14 | #
Mayak: zdravím, nemyslel jsem to zle, mně se prostě tohle napodobování nelíbí. Nechat se inspirovat je pro mě přípustné, třeba inspirace Frankem Zappou a Captain Beefheartem v případě Residents, nebo Humble Grumble, Flat Earth Society, Wrong Object a dalších. V případě Anglůagard, Anekdoten, a abychom nezůstali jen u těchto kapel, tak třeba i u japonských Bi Kyo Ran, nebo jmenovaných After Crying se jedná o identickou hudbu, jako hráli King Crimson na počátku sedmdesátých let. Ze stejných důvodů se mi nelíbí německá kapela Kingdom Come, která napodobuje Led Zeppelin instrumentálně, tak i hlasovým projevem Lennyho Wolfa. Hudebníci jsou určitě na vysoké instrumentální úrovni a ta hudba se dá poslechnout, v mém případě pouze jednou, protože podruhé bych to už nezkousl. Hezký svátky.


Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0127 s.