Balů - @ 18.10.2016 | #

Úvodem musím říci, že Peter Gabriel je má srdcovka. Ale o to větší nárok na kvalitu u mne jeho hudba vyvolává.
A musím se přiznat, že velký problém mám s jeho sudými řadovkami.
Nevím proč mi to tak vychází. A největší problém mám s touto deskou.

První řadovku prostě miluju, ale zde je to prostě jinak.
První píseň On The Air je pro mne nějakým ( nezajímavým ) klonem Who ještě ke všemu s divným zvukem.
Dále pokračují nálady jak od Genesis. Ty nejsou špatné, ale čekal jsem, že chce Peter dělat svou novou hudbu. Většina alba mne vrací k desce Jehně... ale to mi hlava nebere.
Je tu perla Indigo, ale to je dost málo.
Nevím zda bylo nutné do roka od 1st vydat další desku, ale mne vůbec neoslovila.
A plně se zde zjevil syndrom druhé desky.

A to v tom roce vyšly jiné silné desky:
Talking Heads nebo Díre Straits, Jethro Tull...

Desku znám od doby kdy vyšla, ale dodnes se s ní nemohu ztotožnit.
Zajímal by mne názor jiných pamětníků a vy ostatní mne prosím nekamenujte!

Hikoki777 @ 07.01.2019 14:28:48 | #
Z prvních 4 desek mám podobně jako recenzent nejraději určitě jedničku a trojku. Ona ani ta dvojka nemá vůbec špatné věci, jak se ukazuje na ikonickém živáku Plays Live, kde skladby mají úplně jiný zvuk, dynamiku a razanci.
Studiovka 2 má strašně plochý a nedynamický zvuk. Paradoxně jednička, kterou jsem měl jako LP originál, me vždycky zněla velmi dobře a dynamicky, ikdyž jsem kdysi slyšel nebo četl že Peter s ní po zvukové stránce nebyl spokojen. Asi směřoval k pro něj typickému, až minimalistickému zvuku, bicích bez činelů atd, a na dvojce to ještě ve studiu nevychytal.