Ivo, Chrudim - @ 01.04.2006 | #

Poslouchám toto album a ptám se sám sebe - musel tento geniální muzikant zemřít v pouhých 52 letech ! Kde je bůh, spravedlnost, lékaři, vše je marnost ač k pláči ! Celé to dopsal v krutých bolestech během ozařování rakoviny prostaty, klasická hudba tady předkládá jeden ze svých moderních vrcholů. Orchestr je vynikající - Ensemble Modern, německá preciznost v plné kráse. Název alba inspiroval jeden dárek od fanouška, paradoxně ne žralok, ale tarpon. Na albu, které má velmi hezký a kvalitně zpracovaný booklet (knížečku) je několik perel: Uncle Meat, Outrage at Valdes, The Girl in magnesium Dress, Ruth is sleeping, Pentagon Afternoon, Welkome to the United States, Get Whitey a fenomenální G - Spot Tornado. Původně vyšlo r. 1993, ještě za mistrova života. Jedno z alb, která určují hodnoty lidské, umělecké. Kdo je hrán 50 let po smrti je prý nesmrtelný - já myslím, že Frank Zappa bude hrán jako klasik i za 100 let.

Filozof @ 11.02.2011 22:55:16 | #
Borku už zklidni hormon. Chceš-li vyvolávat spory, tak s někým jiným - buď tak hodný a nepřekrucuj moje slova.
Kdo se zajímá o hodnotu uměleckou toho, co je na těch CD mi bývá blízký, kdo jen o hodnotu finanční těch nosičů, ten nikoliv. A napsal jsem to jasně a nic víc.
To s tou Felicií řekl zrovna zedník - ale za to já nemůžu.
Pokud máš ve zvyku třídit lidi podle povolání a vytahovat na některé ramena, tak mne do toho nepleť. To nejsou moje zvyky.
A byl bych rád, kdyby ses do mne přestal navážet. Nelze přehlédnout, že takto nereaguješ na ostatní. Dík.