Ivo, Chrudim - @ 01.04.2006 | #

Poslouchám toto album a ptám se sám sebe - musel tento geniální muzikant zemřít v pouhých 52 letech ! Kde je bůh, spravedlnost, lékaři, vše je marnost ač k pláči ! Celé to dopsal v krutých bolestech během ozařování rakoviny prostaty, klasická hudba tady předkládá jeden ze svých moderních vrcholů. Orchestr je vynikající - Ensemble Modern, německá preciznost v plné kráse. Název alba inspiroval jeden dárek od fanouška, paradoxně ne žralok, ale tarpon. Na albu, které má velmi hezký a kvalitně zpracovaný booklet (knížečku) je několik perel: Uncle Meat, Outrage at Valdes, The Girl in magnesium Dress, Ruth is sleeping, Pentagon Afternoon, Welkome to the United States, Get Whitey a fenomenální G - Spot Tornado. Původně vyšlo r. 1993, ještě za mistrova života. Jedno z alb, která určují hodnoty lidské, umělecké. Kdo je hrán 50 let po smrti je prý nesmrtelný - já myslím, že Frank Zappa bude hrán jako klasik i za 100 let.

Filozof @ 12.02.2011 18:28:26 | #
PaloM Ad Zappa
A nevíš, který to měl elektronkový silič?
Na mne je dost praštěný - na chuť jsem mu moc nepřišel a tím ho ani nepouštím, ale tímto jsi mi nasadil brouka do hlavy. Měl ybch ho asi na své elektronky pustit... :-)

Ad ostatní - jo - vidíme to stejně. Doufám, že je nás tu takových co nejvíc. Za sebe dodávám, že je každého věc, jak se na to dívá, chce-li posuzovat umění peněženkou, je to jeho věc. Jen si nebudeme rozumět - nijak ho nehodnotím. Ale pokud mi takové věci někdo podpásově podsouvá mně, tak to mne chladným nenechává.