steve - @ 19.10.2016 | #

Když se někdo řekne A, druhý dodá B, neb po recenzi Up, přidám desku Us. Která si svou pozici v mé sbírce tvrdě dobývá už léta letoucí, velké nadšení z jejího obsahu ale nepociťuju. Hudba to není rozhodně špatná, nepostrádá dostatek emocí i nápadů, ale místy mě přijde nějak letargická a až moc oddychová. Je tady pár dobrých skladeb, jako třeba folkově laděná Come Talk To Me, Blood of Eden, nebo Fourteen Black Paintings. Ale taky velké množství samplů a naprogramovaných zvuků, imitace bicích a perkusí, navíc Steam mě přišla vždycky vlezlá a Digging in the Dirt obyčejná. Asi nademnou příznivci Gabriela zlomí hůl, ale u mě dosáhne deska tak na průměr. Následovník Up mě přijde mnohem, mnohem zdařilejší.

Antony @ 19.10.2016 11:11:31 | #
Rozlišení škály hvězdičkování má každý jiné. Jeden dá pětku všemu, co se mu líbí, čtverka a trojka je podle něj už částečně špatná, téměř daného interpreta dehonestující, proto je ji raději skoro nepoužívá. Druhý to má naopak, pětku dá v životě jen několikrát, a ostatním oblíbeným dá tři a čtyři a vnímá to pozitivně. Proto je mi jasné, že například horynova trojka je úplně jiná kategorie, než moje.
Moje vnímání je toto:
5- líbí bezvýhradně
4 - líbí hodně
3 - líbí s výhradami
2 - nelíbí, vydržím
1 - nelíbí, vyhodím
Hodnocení je čistě pocitové, nelze kvantifikovat parametry.

A už vůbec nelze nutit někoho, aby se přizpúsobil, sjednotil, není podle čeho. Berme každého jako pána nad vlastními hvězdičkami a jejich rozdělováním. Master of the stars :-)