tykeww - @ 02.08.2017 | #

OK Computer patří k těm deskám, které nemůžete jen tak vypnout před koncem, ale které si po poslední skladbě můžete sotva pustit znova.
OK Computer vnímám jako třiapadesátiminutový výbuch emocí na pokraji lidské racionality, paranoie, samoty, nepochopení, beznaděje a zároveň i smíření s konečností a jistou marností života.
Klíčový je hlas Thoma Yorka, který je plný křehkosti a melancholie, zároveň ale i určité apatie a vyrovnanosti.
Je zbytečné popisovat jednotlivé skladby, neboť dokonale zapadají do albového celku. Mojí osobní jedničkou, která mě vždycky dostane, je ovšem No Surprises.
OK Computer je pro mě (vedle jiných albových titánů) jednou z nejdůležitějších nahrávek devadesátých let.

tykeww @ 02.08.2017 10:04:32 | #
POsibr - To chápu, ono zrovna v případě Radiohead je to hodně o jakémsi naladění na stejnou vlnu a náladu a ač je mám hodně rád, nemůžu říct, že bych si je dokázal pustit každý den. Dost záleží na vnitřním rozpoložení. V tomhle smyslu chápu i Palovy střízlivější 3,5*. Jako entry point mi naopak OK Computer přijde dost dobrý, první písně, co jsem od Radiohead slyšel, pochází právě z tohohle alba, a jako první jsem si ho pak pustil celé.