nowhere_man - @ 07.04.2011 | #

Geniálna séria stále pokračuje. A Selling England by the pound je z doterajších albumov môj najobľúbenejší (prekonal ho už iba Lamb lies down...). Úvodná Dancing with the moonlit knight je jedna z top skladieb Genesis, strieda krásne melancholické pasáže s vypätými dramatickými (plus nádherné sólo od Hacketta). Singlovka I know what I like mi vôbec nepríde ako nejaká komerčná vec s hitovými ambíciami, má krásnu melódiu a bodaj by sa také single vydávali aj dnes. Firth of fifth - nepotrebuje komentár, krása sama o sebe vyšperkovaná ďalším Hackettovým krásnym sólom. Zvyšok albumu je na tej istej vlne, opäť nepočujem nikde slabé miesto, ale prvé tri skladby som spomenul, lebo sú jednoducho úžasné (mimochodom More fool me s Philovým vokálom sa mi veľmi páči, viac ako For absent friend z Nursery cryme). Takže opäť plný počet, neskutočné, čo táto kapela v rokoch 1970-1975 vyprodukovala... (a v podstate to pokračovalo až do 1977)

vmagistr @ 29.09.2013 16:20:08 | #
aselzesarp: To máš tak - už se tu na fóru několikrát objevili lidé, co se tvářili jako absolutní mistři světa v poslouchání hudby, své názory považovali za bibli svatou a podobně krátkými odsudky se strefovali do desek či interpretů, kteří jsou zde poměrně oblíbení. Tím pádem už jsou někteří zdejší přispěvatelé automaticky ostražití vůči všem, co přijdou a začnou "hatovat".

Možná kdybys na Selling England By The Pound napsal plnohodnotnou recenzi, v ní popsal, co se Ti na albu líbí a co naopak ne, přijali by to ostatní přispěvatelé lépe.

Já rozhodně pěti hvězdičkami všechno nehodnotím (naopak se jimi snažím šetřit co to jde) a občas se do nějaké desky taky strefím tak, že to potom pěkně schytám (viz třeba >> odkaz ). Ale ani by mě nenapadlo se kvůli pár nesouhlasným reakcím sbalit a odejít. Tak lehko se mě tu nezbaví :)