Petr87 - @ 15.01.2014 | #

Miluju Genesis...zvláště 70.léta. To, co následovalo potom, bych se nebál označit za jistou formu umělecké sebevraždy...Ano, v 80.letech dosáhli hodně velkého komerčního úspěchu, ale na úkor čeho? Nechápejte mě špatně, líbí se mi i některé jejich věci z tohoto období, ale už to zkrátka není ono...
Když si po skladbě, jakou je například Eleventh Earl Of Mar pustím třeba takovou Invisible Touch, tak by mi nehty vyskočily z lůžek...Ten kvalitativní a umělecký propad je zkrátka až příliš velký a vím, že nejsem sám, kdo to tak cítí...
Jinak tohle album považuji osobně za jedno z nejlepších, co kdy skupina nahrála, zkrátka je to moje srdeční záležitost. Phil Collins je dle mého názoru o mnoho lepší zpěvák, něž Gabriel. To, co se z něj stalo v 80.letech už je věc jiná.
Peter Gabriel byl jako zpěvák v Genesis sice taky dobrý, ale podle mého, ano ted' asi zareju do vosího hnízda,(ne-li do sršního) hodně přecenovaný...tak to prostě cítím.

Jinak nevím, jak bych dál slovy popsal tak vynikající album, jako je tohle.
Jedna skvělá skladba vedle druhé, bez výrazného slabšího místa, mám rád i lehce popovější Your Own Special Way...
no jednoduše zde všechno do sebe skvěle zapadá.
Jediné, co mi tady vadí, je to, že zde nedostal víc prostoru k vyjádření Steve Hackett a to jak skladatelsky, tak kytarově...jeho kytara se mi tady zdá zkrátka až příliš upozaděná na úkor kláves.
Tohle postupné tlačení do kouta už bylo ale cítit i dříve...Ani mne moc nepřekvapuje, že po turné, co následovalo po tomto albu z kapely odešel...škoda.

Co závěrem?
Myslím, že skupině se už nikdy potom nepodařilo natočit nic, co by tohle album překonalo...And Then There Were Three je sice taky skvělé, ale už o něco málo slabší, můžu i takzvanou "přestupní stanici do osmdesátek" album Duke, ale ani jedno na Wind zkrátka nemá...a ty ještě pozdější alba už vůbec ne...

Pět hvězd jak vyšitých :)

Petr87 @ 15.01.2014 11:53:42 | #
Zdravím Petra_70...
Ano,"některé"věci se mi na albu i docela líbí...
Od už zmíněné kompozice Domino, tak snad ještě do jisté míry i závěrečná instrumentálka The Brazilian je celkem dobrá, jinak ten zbytek mi už prostě nesedl...pardon.
Vím, že se stále otírám o 70.léta, ale nemohu si pomoci, v té době produkovali daleko kvalitnější hudbu a za tímto názorem si pořád budu stát...
Dobře, pokud bych měl napsat další věci, co se mi od Genesis 80.let vcelku líbí (Album Duke počítám svým způsobem ještě do sedmdesátek) to se mi líbí celé, i když má už nějaké slabší místa, stejně jako předchozí And Then...Duke je poslední album, které si s chutí poslechnu celé, aniž bych měl nutkání něco přeskočit...z dalšími alby už mám problém...
Z Abacabu můžu skladbu Dodo/Lucker a dále ještě Me And Sarah Jane a i Keep It Dark..
Z dalšího alba bych zmínil skladbu Mama a docela dobrou Home By The Sea, tot' vše...