Petr87 - @ 03.11.2015 | #

Před pár dny jsem se konečně odhodlal, pořádně se psychicky připravil a tohle prapodivné album si konečně poslechl celé, a to hned několikrát...
Upřímně, pokud nejste alespoň trochu obeznámeni s avantgardou, tak tohle je hudba, kterou si opravdu nemůžete pustit "jen tak", jinak vás to rozseká na molekuly a ke konci vám zbudou pouze krvácející uši a někteří labilní, či jinak duševně indisponovaní jedinci zvolí raději odraz od římsy.

Popsat tuhle hudbu je opravdu těžké...
Často to vypadá, jako by hudebníci hráli, co jim zrovna v daném okamžiku přijde na mysl a věřím tomu, že Donův hlasový projev nemusí být některým také zrovna dvakrát po chuti...
Takže, pokud přežijete první poslech bez toho, aniž byste potom měli nutkání si okamžitě rozbít hlavu o zed', či si udělat legálně drženou zbraní větrání do mozkovny, tak gratuluji!

Přiznávám, že dlouho se mi Kapitánovým hudebním mořem proplouvat nechtělo, ale po vyslechnutí tohoto zvláštního díla v tom ted' nejspíš budu pokračovat i nadále...
Jsem opravdu zvědavý na jeho další počiny.

Dávám poctivé tři hvězdy - i když, možná by bylo hodnocení i vyšší, kdybych měl při poslechu v krvi trochu toho ovoce prohnaného trubkami. :)

adam @ 05.11.2015 19:57:54 | #
Yngwie3: To je uplne jedno. Richard Schechner bol prvy kto prepojil dianie na javisku s dianim v hladisku. Kazde predstavenie malo volnu strukturu, kde scenar nie je fixne zakotveny a dogmaticky. Performativne divadlo sa to vola. Atoto predstavenie to spustilo vsetko. Richard Schechner okrem toho zalozil vednu disciplinu ktora sa vola Performativne studia. Ono to znie ako blbost, ale v prelinani do inych smerov hlavne do urbanizmu a planovania v mestskom priestore to otvorilo cestu k naprave poskodenych verejnych priestorov. No a dionysos in 69 je zaciatok... Staci taketo vysvetlenie?