northman - @ 11.04.2018 | #

CD verze desky Mirrorman, kterou vlastním, obsahuje původní LP se skladbami v mírně pozměněném pořadí a čtyři bonusy ve formě skladeb Trust Us, Safe As Milk a Gimme Dat Harp Boy v jiném provedení, než v jakém byly zveřejněny na albu Strictly Personal. Jediná Moody Liz nevyšla na žádné desce. Všechny skladby pocházejí z nekonečných sessions, které později vykrystalizovaly v klenot s názvem Trout Mask Replica.

Úvodní skladba Tarotplane je volná improvizace na bluesovém podkladu s již tradiční perfektní souhrou dvojice kytar a výborným Donovým zpěvem. V této skladbě použili klepání na hrudník jako určitou formu percussion. 25th Century Quaker je opět skladba na bluesovém podkladu, kde hraje Don na saxofon přesně v tom duchu, v jakém jej používal později na Trout Mask Replica, tedy "na nástroj se neučím, to bych potom nic neobjevil". Skladba Mirrorman dala název celému albu a její pokračování je na albu Strictly Personal. Kandy Korn je rovněž na albu Strictly Personal, ale tahle verze se mi líbí více. Na Beefheartovy poměry se jedná o melodickou skladbu se sborovým zpěvem Magic Bandu. První bonus je verze nádherně psychedelické skladby Trust Us, mrtvolné převalování je ukončeno nádherným breakem s výborným zpěvem leadera. Je docela škoda, že skladba Moody Liz není na nějakém řadovém albu.

Všeobecně mám k live nahrávkám nedůvěru, stejně to bylo v případě téhle desky, netušil jsem totiž, že se jedná o živé hraní ve studiu. Mirrorman patří k ozdobám mé sbírky, mám jej v CD provedení a minimálně tři vinylové verze včetně původní.

Voytus @ 11.04.2018 10:11:16 | #
petr_70: V tom případě připojím ještě skvělou knihu Roberta Palmera Opravdové Blues. Málokdy se najde takhle čtivě napsaná kniha, která je jednak příběhem, ale zároveň lehce muzikologickým rozborem srozumitelným i pro laika, a přitom zaměřená i na sociální stránku této části historie. Navíc je tam mnoho dalších jmen a ke každému je připojen krátký příběh. A čte se to jako román.

itchicoo: Johnson pomohl vytvořit uzavřenou formu, příběh obsažený v několika řádcích textu. Začal nad tím víc přemýšlet. Do té doby šlo o čistě lidovou zábavu a hlavně to, jak dlouho dokáže kdo touto "primitivní" formou bavit hospodu, když měli černoši v sobotu večer volno.

Zrovna v té knize je skvělá historka, v níž někdo, kdo by byl dneska koučem pracovních vztahů (nebo jak se tomu říká), zpovídá nějakého z dělníků "Proč vy v sobotu vždycky tak strašně vyvádíte?" Na což se mu dostalo odpovědi: "A zkoušel jste být někdy v sobotu večer negr?". :-D