David - @ 18.06.2008 | #

Album otevírá typicky Hammillovsky vygradovaná skladba postavená na hypnotickém rytmu bubnů, obal napoví cosi o etno- vlivech. Hammill ve vrcholové hlasové formě. Skladba In Slow Time, poprvé na albu A Black Box, mírně upravena, zvukově pročištěna takřka k ebenově kovové temnotě. Album jako celek, s výjimkou první skladby, je spíš kontemplativní. Střed a závěr alba tvoří hudební kompozice postavená na repetetivním opakování jednoho motivu, který se průběžně objevuje v různých variacích. Jako celek velmi sugestivní, ale ve srovnání s alby ze 70. let méně dramatické, méně dějové, méně vypjaté. Oproti tomu ve srovnání s některými alby z 90. let, kdy Hammill těžiště své tvorby přesunul k textu, je na tomto albu ještě co poslouchat.

Matouš @ 22.08.2012 10:15:35 | #
Myslím, že není nic proti ničemu reagovat na starší příspěvky - koneckonců jsou tady na progboardu svým způsobem stále aktuální.

Když narazím na recenzi, která toho sice mnoho naznačuje, ale málo říká, chci aby její autor argumentoval. Na diskusi přeci není nic špatného. Naopak artikulovanou argumentací, dohovorem, se lze zřejmě dobrat i k nějaké relevantní hodnotě díla o kterém se vede řeč. Na nějaké mystické mlčení a mlžení nevěřím - pokud má David co říct, ať to řekne. Ale pokud ne a jenom lakuje, ať raději neříká nic.

A vy si pánové dejte pozor na ta snadná a neopodstatněná obvinění z agresivity - jsou poněkud hysterická a agresivní.