David - @ 18.06.2008 | #

Album otevírá typicky Hammillovsky vygradovaná skladba postavená na hypnotickém rytmu bubnů, obal napoví cosi o etno- vlivech. Hammill ve vrcholové hlasové formě. Skladba In Slow Time, poprvé na albu A Black Box, mírně upravena, zvukově pročištěna takřka k ebenově kovové temnotě. Album jako celek, s výjimkou první skladby, je spíš kontemplativní. Střed a závěr alba tvoří hudební kompozice postavená na repetetivním opakování jednoho motivu, který se průběžně objevuje v různých variacích. Jako celek velmi sugestivní, ale ve srovnání s alby ze 70. let méně dramatické, méně dějové, méně vypjaté. Oproti tomu ve srovnání s některými alby z 90. let, kdy Hammill těžiště své tvorby přesunul k textu, je na tomto albu ještě co poslouchat.

Cossack @ 22.08.2012 11:16:59 | #
Pokud jde o závěr Tvé reakce, pak věz, že slova „Co ty jseš za chytráka, to mi řekni...! Jak můžeš tvrdit, že…”, jež jsi použil v prvním příspěvku zde, jsou – minimálně – zbytečná.
Pokud nesouhlasíš, dá se to napsat klidněji, slušněji a bez osobních útoků. Proč by kdo nemohl vyjádřit svůj názor? Jak můžeš něco tvrdit Ty, stejně tak to může tvrdit kdokoliv jiný; ono stačí napsat „Nesouhlasím s tím a tím” nebo „Můj názor je ten a ten” a ne tady užívat „silácké výkřiky”. Hned první věta („Co ty jseš za chytráka…”) totiž přímo vybízí k odpovědi (taky osobní, naprosto zbytečné a tady, na základě zdejších pravidel, nepatřičné):
A co Ty jsi za chytráka?