horyna - @ 26.11.2018 | #

K návratu ke kapele Voivod mě nalákaly polemiky nad jejich novou, prý hodně dobrou letošní deskou. Zatím jsem ji neslyšel a vlastně se na to ani nechystám. Kanadské vesmírné kybernetiky Voivod mám zaškatulkovány jako absolutně okrajovou záležitost s jednou vysoce ceněnou, až dokonale geniální deskou na kontě, kterou je nahrávka Outer Limits, a jednou vcelku povedenou, čistě rockovou deskou Angel Rat.

Ve věku pubertálním jsem testoval i něco z těch tvrdších nahrávek, ale bez většího zaujetí a také dopadu. Ještě dokážu uznat Nothingface jako velký posun skrze skladatelský přístup, ale deskám předešlým a hlavně těm následujícím nerozumím a nehodlám je pochopit ani se jimi nikterak zabývat. Holt každý v sobě nosíme pár kapel jedné či dvou nahrávek, a právě do takové sorty si já řadím kanadské Voivod.

Deska Outer Limits je obrovský progresivní monolit a uznávaný Everest kapely, který k sobě jen těžko hledá podobný příměr. Ale už deska předchozí, kterou je právě "andělská krysa" posouvá styl a zaměření Kanaďanů na úplně jinou kolej. Během několika málo let totálně vymizela tvrdost, kybernetická hustota, vesmírný chaos, pryč jsou šílené sekané kytarové riffy, drtící tempa, atmosféra bezmoci, chaosu a naprosté prázdnoty či symboly odcizení a nános moderních technologií. Všechny tyto stavy tolik souznící s díly Killing Technology a Dimensional Hatross přepustily pozice daleko větší vzdušnosti, přímočařejší jednoduchosti, racionalitě, přehlednějším formám, daleko intenzivnější melodice a hravosti a v neposlední řadě i písničkovosti. Voivod model 91 to je (čistá) rocková práce, která občas nabere větší obrátky, občas jen jemně zdrsní a občas ze sebe vyplaví nějakou tu vesmírnou záludnost - to pro případ, že by jste zapomněli, která kapela vám to zrovna hraje. Voivod model 91 je sofistikovanější a daleko daleko přístupnější.

Netvrdím, že se mi líbí všechny skladby, ale většina z nich je celkem dobře poslouchatelná a pro běžného rockového fandu i příjemná. Ono na Voivod musí mít člověk náladu, chuť i zvědavost. Krátce po svém uvedení na trh získala tato nahrávka status takřka kultovní a to i přesto, že ji naprostá většina příznivců kapely totálně zavrhla s opovržením, že takto "vyměklou" desku nehodlá akceptovat. 3,5*

P.S.: Jo a víte kdo desku produkoval? Nebyl to nikdo menší, než "rushovský" guru Terry Brown.

jirka 7200 @ 26.11.2018 12:11:07 | #
horyna by se měl odpoutat od hromady předsudků o Voivod, které sám přiznává, cituji :

1)Voivod mám zaškatulkovány jako absolutně okrajovou záležitost...

2)deskám předešlým a hlavně těm následující nerozumím a nehodlám je pochopit, ani se jimi nikterak zabývat...

3)o nové desce jsem slyšel, že je dobrá, já jsem ji zatím neslyšel a vlastně se na to ani nechystám....

4)naprostá většina příznivců kapely Angel Rat totálně zavrhla s opovržením, že takto "vyměklou" desku nehodlá akceptovat...

Pokud by k této nahrávce přistupoval s otevřeným srdcem a sluchem, věřím, že by ještě nějaký bodík přitlačil, protože v jiných recenzích se mu to, pokud není takto determinován předem, vcelku daří... :-)

Nic ve zlém. Nechci nijak zbytečně popichovat, jen jsem se chtěl trochu Voivod zastat, myslím si že si to za svůj celkový přínos v rockové hudbě zaslouží.

Já osobně album Angel Rat zařazuji do zlatého fondu kapely. Že kapela na této desce zjemnila, nijak neznamená, že by ztratila svůj originální způsob stavby songů a nezapojila do hudby mnoho originálních (občas i psychedelických) postupů a neotřelých vzorců. Ruku v ruce s prvotřídním zvukem Terryho Browna na desce není slabého místa.

Já rovněž hodně desek Voivod nemám, ty prvotní, či pozdější death metalové také nemusím ale každopádně, pokud Voivod něco vydají, tak si to vždy poslechnu. U novinky The Wake se to vyplatilo, protože ta změna oproti přechozím deskám je radikální a dnes se album vyjímá vedle Nothingface či Angel Rat....