angus16 - @ 02.06.2016 | #

Tuším že na Led Zeppelin jsem narazil díky skladbě Immigrants Song. Tehdy bez jakéhokoliv tušení co je to za kapelu jsem myslel že to zpívá žena. Až můj o dva roky starší metalový kamarád mě upozornil s kým mám tu čest a že to není žádný zpěv ženy nýbrž zpěv Roberta Planta. Byl jsem ohromen. Tak nádherný hlas. Delší dobu trvalo než jsem album získal na vinylu a mohl si ho tak vychutnat v plné kráse. Opravdu mě překvapilo jak jsou Led Zeppelin rozmanití a každé své album pouští jiným směrem. Blues Rocková jednička, našlápnutá dvojka, která s vámi doslova zatočí a trojka, která se víceméně drží v akustickém duchu.

Pokud jde o mě dodnes se nemůžu rozhodnout, které s prvních tří alb se mi líbí nejvíce. Je zde tolik skvělých a rozmanitých skladeb. U trojky jsem si velice oblíbil jemnou Tangerine, dupačku Gallows Pole samozřejmě nezastavitelný Immigrant Song se severskou tématikou a Out On Tiles. Pamatuji si ten záchvat smíchu když kamarád prohlásil u písničky Friends, abych si představil jak by to vypadalo kdyby tato skladba hrála v úvodu seriálu přátele. Celkem komická myšlenka. Album na mě vždy působilo velmi vyrovnaně. Střídají se tu skladby klidné a skladby divočejšího rázu. V poslední době zjišťuji že je to právě toto album, které se mi na gramofonu točí nejčastěji. Rozkládací obal s pohyblivým vloženým kotoučem je skvělý nápad a při poslechu si vždy s obalem pohrávám.

U Zeppelinů je to bez jakéhokoliv váhání pět hvězd. Jen bych se měl omluvit Robertovi za to že při prvním poslechu Immigrant Song, jsem myslel že jde o zpěvačku nikoliv o zpěváka. Před Robertem klobouk dolů. Jeho hlas mě nikdy nepřestane udivovat.

Voytus @ 03.06.2016 11:15:33 | #
K LedZep jsem se dostal prostřednictvím jednoho pořadu, který kdysi běžel, tuším na Frekvenci 1 (!), pouštěli starý pecky s komentářem, tenkrát jsem si to stáčel na kazety. Od LedZep pouštěli Stairway, která mě fakt dostala (závěrečná část s ječákem mi tenkrát, coby neznalému desetiletému prckovi naháněla hrůzu). Ale na další tvorbu jsem si ještě pár let počkal, takže jako první jsem slyšel Physical Graffitti, které jsem nejdříve odmítnul jako divné a neposlouchatelné. No, ale stejně jsem jim dal další šanci a vyplatilo se. Asi právě díky Graffitti beru žánrování jen jako pomůcku, hudebník hledač se totiž pustí do čehokoli nového, protože si nikdy neřekne jen, že ho baví tohle a to bude hrát po zbytek života. Možná to byli právě LedZep, kdo mě nasměroval k tomu, čemu se dnes říká world music. Plant to navíc na svých sólovkách jen potvrzuje.