pinkman - @ 15.10.2017 | #

Od rozpadu Led Zeppelin protekla řekou Temží už spousta kalné vody. Jejich návrat si přály milióny lidí po celém světě, které tihle muzikanti nikdy nepřestali fascinovat. Spolu tvořili silnou čtyřčlennou formaci, ve které se stal každý jedinec vyzrálou a silnou osobností s velkým hráčským apetitem. Jedním z důvodů, proč se kolem kapely vytvořil kultovní statut, byla tajemná duchovní aura která Plantovce provázela - na rozdíl od vyrovnané skladatelské kvality.

Led Zeppelin mají alba dobrá, ale taktéž mizerná a Houses of the Holy stojí někde těsně za křižovatkou, ale ještě stále na té lepší straně. Dvojice Page/Plant tvořila buď silné originály, nebo lascivní nedodělky. I ty jsou na zdejším albu přibaleny v podobě skladeb Dancing Days a The Ocean, i funky záležitost The Crunge byla tehdy zkouškou nervů mnohých fans. Zbytek je samozřejmě velkolepý, jenže ono "ale" u tohoto alba visí ve vzduchu stejně, jako u následujících i některých předešlých nahrávek LZ. Hledání nových principů kapele upřít nelze, jenže ne každý model se povede vždy vybrousit do dokonalého lesku.

Momentální TOP skladba: 7. No Quarter

lover-of-music @ 15.10.2017 09:56:47 | #
Led Zeppelin jsou pro mě kapelou jediného alba a tím je bez debat Four Symbols nebo-li IV. Monumenty jako The Battle Of Evermore, Stairway To Heaven, Going To California nebo Misty Mountain Hop jsou pro mě mistrovskými díly. Ale i na předešlé III se najdou výborné kusy. Třeba rocková palba Immigrant Song a nebo famózní hard folk Friends. I a II mě už přestaly bavit.
Houses Of The Holy jsem ještě ani neslyšel a ani se do toho nějak nehrnu. Cítím, že bych byl zklamaný.