oř - @ 11.05.2017 | #

Nahrávku Jazz považuji za poslední, životaschopný záznam kapely Queen. Kdyby byla jejich kariéra ukončena po tomto díle, vstup mezi nesmrtelné, by býval byl vydlážděn samými skvostnými alby. Radiostanice by zchudly o pár vlezlých popových a diskotékových hitíků z osmdesátých let a Queen by dnes stáli ve Valhalle hned vedle Led Zeppelin, nebo Beatles. (Ne)vývoj, jaký prodělali během dalších let, jim prospěl tak možná u žen v domácnosti, tancujících okolo své plotny, při tvorbě manželova obědu. V očích progresivní smetánky upadli hodně hluboko.
Roy Thomas Baker prošel s kapelou tím nejlepším a pokaždé z ní vyždímal maximum. Na albu Jazz je stále slyšet variabilní pohnutky, které kapelou cloumaly a síla, která je popoháněla ukázat světu něco nového. Myšlenková sepjatost a množství kvalitních nápadů, přinesli další snůšku zajímavých skladed made in Queen. Úvodní čtveřice má slova pouze potvrzuje. A dál, May dodal svěží věc Leaving Home Ain't Easy, Mercury velkolepou Don't Stop Me Now a Taylor drsnou More of That Jazz, tyto poklady jsou natěsno naskládány na konci desky. Naprázdno vyjde jen několik průměrných písní uprostřed, ale kromě taneční chujoviny Fun It, jde vesměs o dobré věci.

vmagistr @ 11.05.2017 11:51:18 | #
Jazz (žánr i album) mám rád, stejně jako velkou většinu diskografie Queen. I když v 80. letech byly jejich písničky daleko víc radio-friendly, pořád do toho dokázali rockově šlápnout, když na věc přišlo.

Jen se pozastavím nad tou zmínkou o "progresivní smetánce" - to je jako progresivní rock nějaká "nadhudba"? To snad ne...