Queen - Innuendo (1991)
Reakce na recenzi:

Kdo z nás věřících Queenovských starochů na sklonku osmdesátých let doufal, že se kapela povede rozloučit v tak velkém stylu, jaký předvedla prostřednictvím své poslední kolekce Innuendo? Hm, asi jen hrstka. Nebýt jí, měli bychom kapelu zafixovanou jako spolek výborných stratégů, kteří v sedmdesátých letech tvořili jednu z etap v dějinách progresivní hudby a v další periodě totálně podlehli trendu a přetransformovali se na továrnu disco hitů.
Ne, Innuendo není žádný návrat k podstatě hudby Queen, ani k jejich art poloze. Je jen a to slovo JEN je velice podstatné, o uvědomnění si vlastní sounáležitosti s důležitou myšlenkou ve svém záhlaví, která se obrací k postavení člověka na tomto světě. Celé toto existenčno má svůj původ v Mercuryho zdravotním stavu a neuvěřitelně pevném postoji v boji se zákeřnou chorobou. Pěvec zde podává jeden ze svých nejlepších výkonů, na němž je celá nahrávka postavena.
Najdeme tu několik skvělých hymnických čísel. Na úvod je to titulní skladba s nezaměnitelnou španělskou mezipasáží a na závěr lahůdka The Show Must Go On. Zvláštní náladu má vysoce originální tepavá I'm Going Slightly Mad, ale i povedené I Can't Live with You, procítěná balada Don't Try So Hard, úprk Ride the Wild Wind, nebo popová vzpomínka Delilah.
Mám rád Queen a mám rovněž rád Innuendo. Ne tolik jako ranné nahrávky, ale jak píšu na začátku, rozlučka je to skutečně pěkná.
Petr87 @ 24.10.2017 09:21:57 | #
Devin je hudební génius... Mám od něj doma všechny desky, a tento rok jsem jej viděl poprvé (a určitě ne naposled) naživo - opravdu velký zážitek, tedy až na místy celkem špatný zvuk. Ale pražský klub Roxy je tím pověstný...
A co se týče "Kvínů", tak jejich sedmdesátá léta jsou z mého pohledu jednoznačně nedostižná...
Z osmdesátek mne nejvíce baví asi "A Kind Of Magic" a nepopírám, že velkou zásluhu na tom má můj velice oblíbený film "Highlander"..., pak už jen něco málo z "The Miracle" - desky "The Game", "Hot Space" a "The Works" jdou dnes už úplně mimo mě a nehodlám na tom nic měnit.
Ovšem devadesátkové "Innuendo" a tklivé "Made Of Heaven", to už je zase trochu jiná káva!