Art Zoyd - Nosferatu (1989)
Reakce na recenzi:

Když jsem si v roce 1990 opatřil tento soundtrack, byl jsem nadšen. Art Zoyd tu poprvé zrealizovali nápad doplnit svou hudbou němý film německého autora Friedricha Wilhelma Murnaua. Jako první si vybrali ke zpracování jeho film Nosferatu, který byl natočen podle známé předlohy Brama Stokera – Drakula. Tento černobílý snímek, ač pomalu sto let starý, má dodnes co nabídnout – kupodivu ani po tolika letech neztratil svou děsivě temnou atmosféru, což mohu říci jen o opravdu velmi mizivém počtu filmů. Ta postava upíra s jeho dlouhými, vychrtlými údy děsí dodnes. Film byl za ta léta doplněn několika hudebními doprovody – z nichž osobně zcela jednoznačně preferuji ten od již zmíněných Art Zoyd. Je to ponurá symfonie zla a pro mne se stala rovnocennou složkou díla o nenasytné kreatuře bažící po lidské krvi.
Deska je rozdělena (podobně jako Faust) do dvaceti částí a přesně navazuje na dění na filmovém plátně. Repetitivní vážná hudba se prolíná se syntezátory, okolo kterých se proplétají divoké větry vichřice. Je slyšet dusot koní a zlověstné skřeky Drakuly. Na své si přijdou i příznivci post industriálních směrů. Během prvních tři skladeb zůstanete přikováni do křesla, vydechnete pouze u čtvrté, ambientní Le Matin. Važte si toho, takovýchto zvolnění si dále mnoho neužijete. Občas jsem si připomněl v náznaku výbornou hudbu k českému neméně temnému dílu Panna a netvor. Zlověstná atmosféra je v nahrávce až hmatatelná, konkurovat mohou jen nahrávky Diamandy Galas či spřízněných Univers Zero. Jestli jste po poslechu alba Faust od této skupiny vynechali večerní venčení domácího mazlíčka, tak tentokrát budete mít problém sami vstoupit do vedlejší neosvětlené místnosti.
Na desce Nosferatu předložili Art Zoyd velmi silný materiál, kde jsou vzácně vybalancovány dvě tváře kapely – ta symfonická, která čerpá z vážné hudby a ta rocková, která dodává dílu pomoci samplů, syntezátorů a různých hlukových smyček patřičnou dravost. Za mě je to jednoznačně dílo, které tvoří jeden z vrcholů v rozsáhlé diskografii této francouzské kapely.
Mayak @ 01.01.2019 11:31:40 | #
:-)
Keď som písal predošlý príspevok, nemyslel som iba na Horynu, ale práve aj na Teba, Vlado, takže nie som vôbec prekvapený, ale naopak - úprimne potešený. Poznám Tvoj postoj tak ku RIO/avant scéne, ako aj napr. ďalších kolegov (Braňo, PaloM.) trebárs ku metalovým kapelám typu Ghost ...
Považujem Progboard, okrem iného aj za skvelú lekciu toho, ako sa máme VŠETCI učiť tolerancii a rešpektu ku názorom, situáciám, ale aj ku hudbe, ktoré nám nejdú "po srsti" a ako to prakticky všetci s problémami zvládame / nezvládame.
Aj toto je jeden zo zmyslov života, prečo sme vlastne tu ...
Northman tu už dávnejšie napísal recenziou na Univers Zero - "Phosphorescent Dream" a pod ňou je moje vyjadrenie. Svoj názor som vôbec nezmenil.
Cítim sa v Hudbe, ako hľadač a dlhodobo idem naprieč všetkými subžánrami a nechám sa viesť svojou intuíciou a pocitmi z Hudby. Konečný efekt môže byť navonok, akože prekvapujúci, ale všetko sa deje iba tak, ako sa diať má ...